úterý 29. ledna 2008

neděle 27. ledna 2008

O večírku...

Přemýšlím, co bych vám o něm asi tak řekla....




...takže přemýšlím....





...pořád přemýšlím....




...hm, tak bych asi mohla pro začátek říct, jsem udělala dobře, že jsem si vzala ty dlouhý šaty "petrolejky". (viz moje debata s Michvolkou po ICQ "vem si krátký, vem si kalhoty...")
... poprvé jsem měla "vycpaný" účes.
... nahoře byla kosa. Dole vydýcháno. Ve druhém patře zase hluk.
...Invi poznamenala, že jí to všechno a všichni připomíná pořad "Mezi námi zvířaty."
...vodkatini mi vážně nechutná. Na druhou stranu samotným Martini se lze docela dobře střískat.
...ruleta je docela nudná, hlavně když prohráváte.
...ti tři striptéři měli fakt luxusní prdelky. Příště bych prosila "full monty".
...na parketu se vlnily jakési vyzobané slunečnice a pak zelená příšera s boa.
...růžičková kapustička je dobrá.
...zákusky mi nechutnaly.
...polili mi záda. Schválně, aby mi je mohli utřít.
...etudu "mrcha vs. coura" raději vynechám.

Jinak se nic zvláštního nestalo.

...a krevety můžete vařit, smažit, grilovat... A to by bylo asi tak všechno.

čtvrtek 24. ledna 2008

Krátce z práce

Telefon zvoní. Zvedám ho. Už je poměrně pozdě, moc nevnímám... Představuji se...
Tichý a pomalý hlas... "Dobrý den. Prosím vás, my máme doma dosud nepublikovaný dokument o holokaustu od toho slavnýho režiséra... no, jak se jmenuje... no... jo, ŠPILBERK."
...hovor pokračuje podle šablony.
Zavěsím....
...trvalo mi asi pět minut, než mi to došlo. Ještěže jsem si řekla o kontakt.

středa 23. ledna 2008

Costume Designers Guild

Když už jsme v tom, dovolte, abych vás obtěžovala (to já totiž děsně ráda :)), dalšími nominacemi. Jedná se vyloženě ceny pro filmové kostýmy. Jsou to ceny poměrně mladé a udělují se hned v několika kategoriích. Zde uvádím jejich přehled plus nějaké moje postřehy. :))

Nejlepší "současné" kostýmy:

"Blades of Glory" (Julie Weiss)
"Diving Bell and the Butterfly" (Olivier Beriot)
"Into the Wild" (Mary Claire Hannan)
"Juno" (Monique Prudhomme)
"Ocean's Thirteen" (Louise Frogley) - znám jen Juno a Ocean´s Thirteen. Je pravda, že do současných kostýmů moc nedělám a snažím se to napravit. :)

Nejlepší dobové kostýmy:

"Atonement" (Jacqueline Durran), (Můj tajný favorit, ale dobře, jeden úžasný kostým film nedělá :))
"Elizabeth: The Golden Age" (Alexandra Byrne), - (snad nemusím komentovat)
"La Vie en Rose" (Marit Allen - posthumous), (životopisný film, ty jdou mimo mě, ty totiž jsou v nominaci vždycky. Nicméně šatník Edith Piaf se podařilo okopírovat skvěle. :))
"Sweeney Todd" (Colleen Atwood), (po letmé studii favorit i na Oscarech. Toť můj názor, ale není to můj favorit)
"3:10 to Yuma" (Arianne Phillips). (neznám :))

Nejlepší fantasy kostýmy:
"Enchanted" (Mona May), (to si snad dělají legraci!!)
"The Golden Compass" (Ruth Myers), (zklamání. Bohužel)
"Harry Potter and the Order of the Phoenix" (Jany Temime), (potterovská sága už měla lepší kostýmy)
"Pirates of the Caribbean: At World´s End" (Penny Rose), (ve třetím díle jsem, narozdíl od předchozích, našla asi tak dva zajímavé kostýmy)
"300" (Michael Wilkinson). (Fandím. Velmi fandím :))

Nejlepší dobové nebo fantasy kostýmy v seriálu:
Pushing Daisies (Robert Blackman) (viděla jsem dva díly a chystám se na další. Vy, co máte rádi Burtona, sáhněte po tomto seriálu. Je o člověku, který dokáže oživovat dotekem mrtvé. Je to samozřejmě komplikovanější, ale stojí to za to.)
Rome (April Ferry) (Nic převratného, ty veselé barvy jsou sice fajn, ale nic se nemá přehánět)
The Tudors (Joan Bergin) (viděla jsem první díl, další si stahovat nebudu, protože je má Milan, nicméně velké zklamání z faktu, že seriály, co produkuje Showtime, používají už jednou použité kostýmy z filmů nebo jiných seriálů. V Tudorovcích tedy najdeme kostýmy z prvního filmu o Alžbětě a ze Zamilovaného Shakespeara. Nemám tu co objevovat, maximálně to, co zase někde "šlohli".

Ještě se udělují ceny kostýmům v televizních mini-seriích, (mezi ně patři i reality show, letos je nominovaná soutěž Dancing with the stars :)), letos jsou nominovány i Sopranovi nebo Ugly Betty... Bože...

A perlička na závěr... :)))
Nominace na Nejlepší kostým v reklamě:
American Express "Member's Project" – Beth Pasternak
Burger King "The Nutcracker" – Melissa Bruning
Capitol One "Princess Kiss" – Deborah Ferguson

:))))

úterý 22. ledna 2008

Nechápu....

Americký herec Heath Ledger v úterý odpoledne newyorského času zemřel. Bylo mu 28 let. Příčinou smrti je zřejmě předávkování prášky na spaní. Ledger ztvárnil například roli Ennise del Mara ve snímku Zkrocená hora.
Než lékař dorazil, herec zemřel. Stalo se tak v půl čtvrté odpoledne místního času. (21:30 SEČ).
Podle New York Times Ledger v posledních měsících v několika rozhovorech vyjádřil nespokojenost se svým životem. "Cítím, že jen mrhám časem, protože se stále opakuji," řekl New York Times v listopadu.

Ledger se narodil v roce 1979 v Austrálii. S herečkou Michelle Williamsovou měl malou dceru.

Zdroj: Novinky.cz

Myslím, že nyní bude Temný rytíř hodně navštěvovaný film....

A nominováni za Nejlepší kostýmy jsou....

UPDATE!!! Výborně! Ve chvíli, kdy jsem sem z práce házela nominované filmy, byla informace tak čerstvá, že seznam nebyl kompletní. Takže tady je zbytek nominovaných filmů.
Letos mám favority dva a zatím si neodvažuji tipnout, kdo zvítězí.. To obvykle dělám až po delší studii. Nicméně menší prognózu si dovolím)

Elizabeth: Zlatý věk (podle mého názoru velký favorit na vítězství, ale podle mých zkušeností JASNÝ favorit málokdy zvítězí. Nominace mě nepřekvapila)

Pokání (V tuto nominaci jsem tajně doufala, nakonec jsem se nespletla. Zelené šaty už způsobily velký rozruch. Šance na vítězství: Nikterak závratná, návrhářka pohořela už v nominaci za Pýchu a předsudek)

Across the universe (kostýmy jsem nezkoumala. Film se odehrává v 60. letech, návrhář kostýmů má už Oscary dva. Nebudu soudit)

La Vie en Rose (OK, tady mě nominace velmi překvapila, ale dala se čekat. Životopisné filmy se vždycky vecpou na Oscary, ačkoliv jejich kvalita není nijak závratná. Film mě nijak zvlášť nerozsekal. Kostýmy jsou věrné, leč soudit také nebudu)

Sweeney Todd The Demon Barber of Fleet Street (Hm, hm... Beru to tak trochu jako úlet, jako vloni nominaci Karlíka a továrny. Soudím jen podle fotek, kostýmy jsou součástí celého filmu a návrhářka Colleen Atwood není žádná začátečnice (V Gejše předvedla, že se hodně vyzná, dostala Oscara i za Chicago) Oba filmy, za které dostala cenu, jsou ale úplně jiné, než tahle "burtonovina". Šance tu je a ne malá.

A co si myslíte vy? :))

neděle 20. ledna 2008

Já, legenda


Hned na úvod musím říct, že mě tenhle film hrozně nasral, protože (spoiler) ta krásná fena vlčáka umřela!!!(konec spoileru) A to já prostě nemůžu vidět. EDIT: Jelikož tenhle spoiler všichni čtou a odrazuje je to, tak tady je podrobný popis, abyste věděli, nač se máte připravit: (spoiler) Samantha, fenka, se nakazí při útoku zmutovaných psů. Robert ji donese domů, ale vakcína pořád ještě nazabírá. (i když tady jsem moc nepochopila, zda to byla TA vakcína, nebo jestli ji rovnou nepíchl vy-víte-jakou injekci. Následuje hodně dojemná scéna, kdy vezme psa do náruče, zpívá mu, ale je vidět, že fenka se začíná měnit a když po svém pánovi agresivně vyjede, musí zákonitě přijít konec. Robert už pak ztratí naději a vydá se v noci do města na jistou smrt. (konec spoileru)
Od Já, legenda jsem skutečně nic nečekala. Trošku mi zaspoilovala Salla, ale vesměs byly všechny ohlasy na tento film negativní.
Nemůžu jednoznačně říct, že to byl skvělý a úžasný film, který chci znovu vidět, ale to jen proto, jak je natočen a o čem je.
Na začátku se dozvíme, že byl vyvinut lék na rakovinu. O tři roky později vidíme naprosto opuštěný New York, kde roste na křižovatkách tráva, plakát na film Batman vs. Superman obrůstá mechem a mezi auty se prohání divoká zvěř. "Městem duchů" projíždí Robert Neville (Will Smith) s puškou a se psem, loví jeleny, pípají mu hodinky před soumrakem, spí ve vaně a povídá si s figurínami. Ve flashbacích se dozvídáme, že lék geniální doktorky zmutoval a změnil většinu populace v agresivní monstra, která se bojí světla. Robert se snaží najít lék, sám je totiž proti viru imunní, ale situace už mu z pochopitelných důvodů začíná lézt na mozek.
Stačí pár minut filmu a vy dostanete depresi z těch prázdných ulic a z představy, že byste byli na světě úplně sami. Po herecké stránce jsem Smithovi nikdy moc nevěřila, ale změnila jsem názor. Jeho "psycho stavy" mi náháněly husí kůži a musela jsem na ně myslet ještě dvě hodiny po skončení filmu.
V Já, legenda je víc lekaček než v těch nejdrsnějších hororech. Několikrát jsem nadskočila děsem a některé lekačky vás ani nehodlají strašit, už se lekáte jen z principu. V jednu chvíli jsem si i přála, aby už to proboha skončilo. Jednu scénu bych zmínila, když se Robert zraní, uvízne ve vlastní pasti a upadne do bezvědomí. A kdy se asi tak vzbudí? Samozřejmě za soumraku. Následuje typický zoufalý útěk, ze kterého budete učurávat napětím. Ale jak jsem říkala na začátku, následky vás stejně naserou...
Co skutečně oceňuji, jsou ty jemné náznaky toho, co se skutečně stalo. Flashbacky jsou tak trochu nejednoznačné, ze začátku ani netušíme, co je vlastně hlavní postava zač, nebo jak se virus začal šířit. Dozvídáme se to z novinových článků nalepených na lednici, nebo jen tak mezi řečí. Odhadovat, jak dlouho je Robert sám se dá soudit jen podle stáří jeho psa.
Konec celou tu svižnou a slibnou linii trochu shodí. Jakmile se začně rozebírat "Boží plán", jde to tak trochu do kytek, protože ta situace je tak strašná, že už jen těžko věříte, že by to mohlo dopadnout dobře. A (spoiler) A víceméně se i happy endu dočkáme. Robert, kterému při evakuaci NY zemřela žena a dcera, poslechne Boží hlas, odjistí granát a je po něm. Učiní tak ve chvíli, kdy zjistí, že se mu podařilo vyvinout účinný lék proti viru. Ten odváží do kolonie zdravých lidí žena, která byla proti viru také imunní. Z Wildy se stává legenda. Už jsem se bála, že ho ti zmutovanci zázračně poslechnou, když na ně řval, ať toho nechají, že je může vylečit. :) (konec spoileru)
Na filmu Já, legenda nevidím nic strašného a všichni negativisté kapku přeháněli. Je to dobrý film. Nic víc, nic míň.

BTW - Vedle mě seděla paní, která byla v kině snad poprvé v životě. Většinu filmu měla zavřené oči, protože se bála, takže jí její partner vyprávěl, co se na plátně děje a to byl neskutečný vopruz!

sobota 19. ledna 2008

Dárek od San :)

Hermiona a Harry se "doučují navzájem".... :) Jsem fan HHr shipper, takže jistě chápete, jak moc mi San udělala radost. Sama umím nakreslit akorát tak domeček jedním tahem, takže se skláním před jejím uměním a moc jí děkuji!!!




A tady si můžete prohlédnout další její obrázky s postavami z Harryho Pottera
Pozor, některé jsou trochu odvážnější. :)))

pondělí 7. ledna 2008

Přezdívky

Jistý konflikt mě donutil k zamyslet se nad přezdívkami. Kdy už se vaše přezdívka stává součástí vašeho běžného života? Kdy už jí přestáváte používat, abyste se ukryli v anonymitě conů nebo internetové sítě? Proč je vlastně používáme? A proč nám někteří lidé říkají jen přezdívkou?
Já jsem ještě zažila již pozvolna upadající komunismus, kdy bylo mé příjmení mým spolužákům na základce trnem v oku. Všude jen Novák nebo Šamšulová a mezi nimi někdo s podivným jménem. Jistě, bylo to asi tak ve druhé třídě, ale jak říkají tvůrci South Parku, děti jsou zákeřní bastardi a není divu, že většinu mindráků si odneseme právě z dětství. Měla jsem skutečně mnoho přezdívek a nevzpomínám na ně s láskou.
V roce 1999 jsem jela na Raukon (OMG, to už je let) a nějaký vousatý člověk na mě u dveří vybafl: "Přezdívka?" Nejdřív mě napadla Leia, ale z nějakého důvodu jsem řekla Padmé (ano, velmi neoriginální) a už mi to zůstalo.
Někteří lidé na conech ani neví, jak se vlastně jmenuji a já si říkám, že je to možná dobře. Jménem mi říká velmi malá skupinka ve fandomu, které já říkám přátelé. :) Jsem ráda, když mě někdo osloví mým jménem, ale na druhou stranu pokud je to člověk, se kterým jsem rancory nepásla, tak mě to trochu vytáčí. Asi jsem divná.
Myslím, že s vaší přezdívkou není něco v pořádku ve chvíli, kdy na ni začnete slyšet. Nebo není OK, když na ni neslyšíte? Ano, někteří na svou přezdívku neslyší. Shodli jsme se na tom s Dortem, když jsme se, nezávisle na sobě, snažili oslovit jistého Lorda. Pokaždé stál dva metry od nás a zareagoval až na své skutečné jméno. :) To fakt nekecám! :D
Já na Padmé slyším až moc dobře. Jednou jsem se tak dokonce podepsala v bance. Slečna za přepážkou se tvářila značně vyjeveně, když se mě ptala, jestli jsem cizinka. :))
Můj ex-přítel i přítel mě mají v mobilu uloženou jako Padmé. Jeden to zdůvodňoval tím, že zmáčne "P" a hned mu naskočím já. Druhý mi tak říká před svými kamarády, prý je to pro ně snažší... ale už se to, prosím tě, odnauč, protože to působí divně. :) A já se pak naučím říkat Shakeovi Petře. :)
Další "přezdívkový" příklad: S valkýrou jsem absolvovala dva srazy, jednu dámskou jízdu a pak jsem se terpve dozvěděla, jak se jmenuje. (Jo, přiznávám se a červenám se :)). Na druhou stranu díky ní přestal být Champbacca Champbaccou... i když teď je to spíš Edvin. Nebo jsou možná i nějací další, já nevím, ta schizofrenie je vážně zákeřná. :D Teď mi tak dochází, že jí neříkám Michvolka, ale valkýra - stačil jen jeden příspěvek v RPG. :)
Annaud byla nejdřív Darth Annaud, teď už je Annaud, ale je to Eliška, (na Éééééliška je alergická, bacha na to :)), ale je to taky Elíza. BTW - kamarádské přezdívky také existují a samozřejmě vám jí neprozradím. :D
Dort je Dort a i když ho vídám často, Dortem zůstane. Prostě to na něj sedí, on je takový sladký a člověk ho jako kamaráda nikdy nemá dost. :) Milan Pavlíček pro mě nikdy nebyl Discordem. Z Affaiy se stávala Markéta velmi pozvolna a jsem ráda, že se jí stala. Bossi a její identita se mi odtajnila až když se dala dohromady s Blairem, který je Vlastíkem hlavně na ICQ, když si povídáme o music videích. :)
Přezdívky jsou ve vztahu nutnost (nebo má někdo jiný názor? :)). "Drahoušek, láska, zlatíčko, lepší polovička" - to asi říká každý, hlavně na veřejnosti, ale ještě jsou tam ty pošahané, nebo-li domácí. (Víte třeba, kdo je kuklík? :))) Příteli mladší sestry Annaud/Elišky/Elízy už asi zůstane přezdívka Perníček a to z naprosto banálního důvodu. Docela ho to prý štve. :)
Nedávno jsem přezdívkou oslovila svého drahého před mamkou. Tu to samozřejmě pobavilo a začala to používat také. Poučením, že si nemáte tahat staré přezdívky do nového vztahu, vás asi zatěžovat nemusím. :)
Přezdívky jsou svým způsobem anonymní. Z přezdívek se však postupně stávají jména. Za jmény se skrývají noví přátelé. Takže doufám, že se mi odtajní ještě mnoho dalších přezdívek. :)

čtvrtek 3. ledna 2008

Nejlepší filmové kostýmy a Nejhorší účesy :)

Tyhle ankety jsou velmi módní a dělá je každý časopis - tzn. např. Nejhůř a Nejlépe oblečená žena/muž (btw - třetím nejlépe oblékaným mužem Británie i celé planety loňského roku byl podle časopisu People Daniel Craig... ale i nejlépe neoblečeným mužem. Vyhrál i druhé místo v anketě o Nejlepší mužské tělo... No, jestli se Britkám líbí těla ve tvaru krabice, tak nemám námitek. :))

Nedávno Yahoo vyhlásilo i Nejhorší filmové účesy. To už bylo naprosto mimo, protože v první desítce byl i legendární účes princezny Leiy z E4. Star Wars se v žebříčku objevily hned 3x - do první desítky se "vecpaly" ještě dva účesy Padmé z E2 a E3 (ten, který má v E2 při balení kufrů a z E3 z vystřižené scény, kterému přezdívám "Predátor"). V té samé anketě figurovala i vlasová kreace Legolase z LOTRa nebo Willy Wonka :)). Na dalších místech se umístil Borat, Colin Farrel v Miami Vice a Halle Berry ve třetím díle X-Men. :)

Čtenáři v časopise Style nedávno hlasovali pro Nejlepší filmové kostýmy. Já osobně bych ten žebříček udělala jiný, nicméně na prvním místě se umístily Keiřiny šaty z Pokání: :))


Zelený kostým jen o fous porazil legendární bílý kostým Marylin Monroe:



Zcela (ne)pochopitelně se v první desítce objevila kreace Olivia Newton-John z Pomády:


A naprosto zaslouženě i "Iam flying" dress Kate Winslet z Titanicu:



A jak byste hlasovali vy? :))

úterý 1. ledna 2008

Padmé´s Silvestr pre-teaser

Je mi líto, že musím odsunout na druhou pozici příspěvek s PF pro vás, nicméně zde je malá upoutávka na budoucí příspěvek o mém Silvestru.

Bylo čtvr na jednu. Slyším dole ránu. A zadní okno matčina auta je na hadry.
Photo by Annaud:



Zhulení frajeři ve čtvrtém patře se bavili házením petard na auta, naše to odneslo nejvíc. Ve chvíli, kdy začali házet dělbuchy na lidi, jsme zavolali policii. Co se dělo potom, bylo hodně divoké, ale například o tom, jak jsem v návalu vzteku vykřikla "Tys mi rozbil auto, ty hajzle!" a on se mi s peprnými slovy chystal rozbít ústa, napíšu jindy. Zítra, vlastně už dnes mě čeká výslech na policejní služebně ve věci podezření poškozování cizí věci neznámým pachatelem (a přitom všichni víme, kdo to byl)

Je tu někdo, kdo si myslí, že měl bouřlivější oslavu Nového roku? :)))