neděle 25. ledna 2009

Tudorovci


Tudorovcům jsem se věnovala už v práci, ale bohužel jsem se nemohla realizovat směrem, jakým jsem chtěla, tzn. "kostýmovým". Ani se neptejte proč, můj text prošel strašně drsnou cenzurou a za ten paskvil se dodnes stydím. Přece jen je to moje vizitka a nikoho nezajímá, že mi do toho někdo zasahoval.
První dva díly mě moc nezaujaly, navíc ten dabing je příšerný. Ale pak jsem tomu poměrně hodně propadla a nyní jsem shlédla obě série a těším se na třetí, která bude myslím v dubnu.
Natočit historický seriál je poměrně riskantní, sama bych nevěřila, že se ujme. Ale stačí, když to pojmete trochu jinak a krále Jindřicha proutníka vyobrazíte jako nevyrovnaného mlaďocha a ne jako to tlusté prasátko, které vidíme na obrazech. Celý seriál stojí a padá na výkonu Jonathana Rhys Meyerse. Můj kolega o něm řekl, že má "jebavý voči". Sice přesně nevím, co tím myslel, ale funguje to bezvadně. :)
Hlavní devizou tohoto seriálu jsou poměrně proměnlivé charaktery. Moreovi jsem zpočátku zobala z ruky a pak začal pan filozof upalovat lidi. Kardinál Wolsey je představen jako záporák a intrikán, na konci však zjišťujete, že to byl jeden z mála inteligentních lidí v králově blízkosti, což zpětně uznává jak král, tak i Anna Boleynová. Ta se ostatně také zpočátku projevuje jako ctižádostivá mrcha (vzpomeňme na Natalii Portman v The Other Boleyn Girl), ale krále miluje a na konci 2. série se snaží svůj úděl přijmout s hrdostí.
Samotný Jindřich vás dokáže chvílemi pěkně vytáčet, ale nikdy to nepřekročí určitou hranici, že byste si řekli, že ho nenávidíte, nebo ho naopak bezmezně milujete. Je to pořád něco mezi tím. Poklona před scénáristy.
Navíc to není žádná telenovela. Je to život. Král Annu skutečně miluje, ale jen co porodí holčičku, už se utěšuje milenkou. Na konci z té mega lásky, která způsobila rozvrat v církvi, nezůstane vůbec nic. Rozhodnutí, která se zpočátku jevila jako správná, jsou náhle špatná. A vy se můžete jen pousmát, když Jindřich Anně říká, že to by musel Londýn utonout v Temži, aby jí přestal milovat. On to samozřejmě myslí vážně a věří tomu. A my už víme, že Anna stejně skončí na popravišti. I v tom tkví půvab celého seriálu.
Trochu problém jsou podivné čachry s obsazením. Půlka postav po 1. sérii kamsi zmizela, ve druhé sérii značně chybí Wolsey v podání Sama O´Neila. Petr O´Toole je sice veličina, ale nezasahuje tolik do děje a navíc se vůbec nesetká s hlavními postavami. Ve třetí sérii navíc bude hrát Jane Seymourovou jiná herečka. Škoda, někde jsem četla, že Jane měla ve skutečnosti velký nos, ta ve druhé sérii ho měla poněkud výraznější, než ta nová. :)



V anotaci jsme měli napsáno, že seriál obsahuje "velké množství sexuálních scén". Řekla bych, že v 1. sérii jich bylo víc a byly otevřenější (zvláště ta závěrečná), ale je možné, že jsem si už v 2. sérii zvykla. Navíc někdo poznamenal, že co se týče sexu, tak na Řím Tudorovci nemají. Tak to už si fakt nedokážu představit. :)

Mrkla jsem na ohlasy na seriál na imdb.com a nestačila jsem se divit, kolik fanoušků i odpůrců Tudorovci mají. Za hlavní zlo považují anti-fanoušci hlavně producenta Hirsta, který by podle nich měl přestat opakovaně znásilňovat historii a vyčítají mu poměrně velké historické nepřesnosti v ději. Tudorovce nazývají "soft-pornem, které se maskuje jako historické drama". Já nemám problém se povznést nad historickými nepřesnostmi, ba naopak, baví mě je vyhledávat a zjišťovat. Pokud s tím má někdo problém, jeho chyba.



Druhým zlem je podle mnohých právě hlavní představitel, který se na Jindřicha vůbec nehodí. Jedním z argumentů je, že není tlustý a zrzavý. Taky prý nehraje dobře. Kateřina vypadá spíš jako jeho matka, ale přitom byl mezi nimi šest let rozdíl. Čímž jsme se opět dostali k historickým nepřesnostem. Je mi celkem jedno, jestli je Jonathan zrzavý, nebo má jebavý voči, ale hraje dobře a námitky o jeho vzhledu jsou irelevantní. Problém nastane, pokud tvůrci zajdou dál a budou chtít ukázat Jindřicha v pozdějším věku.

Ano, kostýmy. Jsou úžasné. Pro všechny tři série část z nich vyráběla Barrandovská studia. Ne však pro hlavní postavy, ale hlavně pro komparz.

Co se týče hlavních postav, tak Tudorovci jsou seriál, který s oblibou recykluje kostýmy z filmů, mini-sérii a seriálů ze stejné nebo z alžbětinské doby. Není jediný, ale co jsem tak prolézala kostýmová fóra, rejpalové našli dost kostýmů, které byly použity v televizních filmech o královně Alžbětě, nebo také v Zamilovaném Shakespearovi. A nejde jen o kostýmy, ale také o šperky. Je to celkem pochopitelné, nicméně po bližším ohledání zjistíte, že to je skutečně stejný kostým, který byl použit jinde, ale naštěstí z mírnými upravami. :) (třeba chybí krajka u rukávů)
Ráda bych vás zaahrnula obšírnějším rozborem, ale zatím jsem toho tolik nenastudovala. Až tam učiním, tak se tu určitě setkáte s nějakými postřehy.


Zajímalo by mě, zda natočí skutečně 6. sérií, podle počtu Jindřichových manželek. Ale to už by právě musel hlavní herec zestárnout a pořádně se vypasit. Nebo můžou scénáristi udělat rázný skok a další série může být o vládě Mary a Alžběty, vždyť se seriál jmenuje tak, jak se jmenuje.
Tudorovce rozhodně doporučuji. A hlavně mě utvrdili v tom, že každému se všechno dobré i to špatné jednou vrátí.

Na závěr vám doporučuji bloopers, tedy zkažené scény z 1. série Tudorovců. Tohle je odkaz na první část, je jich celkem šest a vřele vám je doporučuji shlédnout všechny. Není nad to, když herci oblečení v historických kostýmech najednou řeknou "shit" nebo "fuck", nebo když představitel Morea předvádí, že se mu chce zvracet. :) ZDE

čtvrtek 22. ledna 2009

Nominace na Oscara v kategorii Nejlepší kostýmy

Pokud se podíváte na nominace, tak zjistíte, že všechno jsou to v podstatě dobové kostýmy. Nominace Austrálie mě překvapila, čekala jsem spíš, že bude nominován film Výměna.

Catherine Martin: Austrálie
- Austrálii jsem ještě neviděla a zatím mě nijak neláká... i když teď už samozřejmě ano. Tak jako má Tim Burton Colleen Atwood, která navrhla kostýmy většině jeho filmů, tak Baz Luhrman má Catherine Martin. Jako návrhářka ale nezačínala, třeba pro Romea a Julii vymýšlela dokorace. Za kostýmy Moulin Rouge už dostala Oscara plus dalších x cen. Austrálie má tak poloviční šanci. Když už těch nominací moc nemá, mohla by vyhrát aspoň Oscara za kostýmy, ale má silnější soupeře.







Jacqueline West: The Curious Case of Benjamin Button
- má nejvíc nominací, tak nesmí chybět ani nominace za kostýmy. Pro návrhářku je to už druhá nominace, tu první měla za film Quills. Na film se těším, předpokládám, že to bude bomba. Už jsem podle četnosti nominací považuji film za favorita i v kategorii kostýmy. A nejen proto - podle fotografií vypadají kostýmy úžasně.









Michael O'Connor: The Duchess
- už jsem psala, že O´Connor pracoval dlouho jen jako asistent návrhářů kostýmů a tohle je jeho první nominace. Vzhledem k tomu, že za sebou nemá moc výraznou plejádu navržených kostýmů, tak je jeho nominace velký úspěch, včetně toho, že odvedl vynikající práci. Vévodkyně z Devonshiru byla ve své době módní ikonou a tuhle ikonu vystihl návrhář dokonale. Pro mě favorit, hned za Buttonem.









Danny Glicker: Milk
- Glicker navrhoval a navrhuje kostýmy pro seriály, naposled to byl třeba seriál True blood. První nominace a šance? Nízké, pokud nebudou mít starouši ještě výčitky z toho, jak potopili Zkrocenou horu a budou chtít chybu napravit na filmu s podobnou tématikou.








Albert Wolsky: Revolutionary Road

- Wolskymu táhne na 80, takže už má za sebou pěknou řádku filmů.S Nouzovým východem už má tak na kontě pět nominací a dva Oscary. Dostal je za filmy Bugsy a All That Jazz. Nominován byl i za adaptaci románu Sophiina volba. Harcovník, co má taky dost šancí. Osobně mě film o vyčpělém manželství moc neláká, ale kdo by nechtěl vidět Jacka a Rose znovu v akci?








A kdo je váš favorit?

čtvrtek 15. ledna 2009

Costume Designers Guild - nominace

Kategorie pro Nejlepší kostýmy ze "současného" filmu:
Laura Jean Shannon a Rebecca Bentjen: Ironman
Ann Roth: Mama Mia!
Patricia Field: Sex and the City
Suttirat Larlarb: Slumdog Millionaire
Amy Westcott: The Wrestler

Kategorie Nejlepší kostýmy z historického filmu:
Deborah Hopper: Changeling
Jacqueline West: The Curious Case of Benjamin Button
Michael O'Connor: The Duchess
Danny Glicker: Milk
Albert Wolsky: Revolutionary Road

Kategorie Sci-Fi a Fantasy kostýmy: (tak trochu nechápu, proč je Temný rytíř v této kategorii a Ironman v jiné)
Isis Mussenden: Chronicles of Narnia: Prince Caspian
Lindy Hemming: The Dark Knight
Sanja Milkovic Hays: The Mummy: Tomb of the Dragon Emperor

Tudorovci byli tradičně nominováni v kategorii Nejlepší fantasy a historické kostýmy v seriálu. Povšimněte si, že chybí The Other Boleyn Girl, ačkoliv kostýmy byly úžasné. Asi už mají všichni této profláklé doby plné zuby.

A komu byste dali cenu vy?
Všechny filmy jsem neviděla, ale rozhodně bych nedala cenu Sexu ve městě, nebo Mama Mia! The Duchess nemá jen úžasné kostýmy, ale je to i skvělý film - doporučuji. Ve sci-fi je to jasné - Temný rytíř a to bez debat, Mumie je nutné křoví.

pátek 9. ledna 2009

...

Asi se divíte, proč se tu dlouho nic neděje. Jak už jsem psala, závěr roku 2008 se mi moc nevydařil a začátek ledna mě zlomil. Určitě teď budete přemýšlet, co se asi stalo, ale stejně to nevymyslíte. Můžete mi akorát držet palce, abych se z toho brzy vyhrabala. Moc si to přeju.
A díky všem, kteří o mé situaci ví a pomáhají mi.

středa 24. prosince 2008

Tak už je to zase tady...

...kvůli jednomu dni lidi šílejí asi tak měsíce dopředu, v obchodech není k hnutí a pak je to za pár hodin fuč. Tak si těch pár hodin užijte a vy pracující jistě oceňujete, že máte aspoň chvíli volno. :)
Tak pěkné Vánoce a pamatujte: s čerty nejsou žerty! :))))

sobota 13. prosince 2008

Slint

LOST se blíží, uslintávejme společně... Něco pro dámy i pány :)) (BTW - Sawyer a Jack jako vždy mačkací :))











sobota 6. prosince 2008

Listospad

Říkám si, jak je super, že už je konečně prosinec. Nesnáším pondělky a listopad. Je to hrozný měsíc. Začíná to Památkou zesnulých a pak na vás skutečně začne všechno padat.
Tento listopad byl pro mě vážně šílený. Začalo to tím pracovním víkendem, kdy mi šéfka řekla, co mám dělat. Udělala jsem přesně to, co ona chtěla, ale zřejmě zafungoval nějaký komunikační šum a bylo všechno špatně. Omluvila jsem se, i když si dodnes myslím, že nebylo zač, vinu neseme obě. Bohužel šéfka velice ráda škatulkuje. Její robot (já) udělal chybu a od té doby se to jaksi veze. Není schopná mi odpustit, neustále mě kontroluje a zahrnuje spoustou naprosto podivných požadavků, které většinou nejsem schopná splnit, anebo se vážně snažím jak ten robůtek. Pracuje se mi špatně a není to žádný med. Je to moje přímá nadřízená, se kterou musím být v kontaktu neustále. Pořád doufám, že se to uklidní, ale pořád nic.
Někde v půlce listopadu mi zavolali do práce a oznámili, že můj nevlastní otec se psychicky zhroutil. Byl naprosto vpořádku, nepozorovali jsme na něm nic, co by nasvědčovalo tomu, že se mu daří špatně. Prý nemá pro co žít, řekl mi doktor. Pes nám umřel, máma je pryč, já jezdím domů velmi sporadicky. Jak to bude dál, to nevím. Dostane asi nového psa. Tahle epizodka byla opravdu velmi nepříjemná a dál ji popisovat nebudu. Ale nepřidala ani mé psychice.
Vše se prolíná se vším a začne vám to zasahovat i do soukromého života. Už odmalička jsem byla zpupné dítě, které když mělo problém, otočilo se ke všem zády, zalezlo si do svého plátěného domečku a odmítalo vylézt. Když má někdo problémy, potřebuje kolem sebe hodně lidí. Já ne. Nechci mít u sebe nikoho. A moje práce mi to neusnadňuje. Musím se pořád s někým bavit, usmívat se, být na někoho milá, takže nějaký únik do ticha vždy vítám.
Měla jsem (a pořád ještě má dojem), že na mě všechno padá. Stejně jako já spadla z těch kreténských schodů. Teď jsem v tanečních klesla na úroveň začátečníků, protože se prostě nemůžu hýbat a kolegyně z toho mají škodolibou radost. Tedy... samozřejmě mě strááášně litují, ale moc dobře vím, co si myslí. Jedna konkurentka odpadla.
A teď zajisté čekáte něco o Koprconu. Žádné emoce se letos naštěstí nekonaly. Byl to poměrně klidný con, až na tu sobotu, kdy jsem se fakt chovala jak pračlověk a rozhodila především Mighoupta, kterému se asi nepřestanu omlouvat do příštího conu. Zjistila jsem, že člověk se musí naučit odcházet včas. Ani nedomýšlím, co by se dělo, kdybych se zdržela jen o deset minut déle. A XiXi jsem zkazila dětské sny. :) Už si pro ní chystám další historky. :)(Jo a Přísně tajné zrušili, takže Sagiho už asi nebudeš moci vídat na obrazovce :))
Milana jsem si moc neužila. Vzbudila jsem se na Tatře, venku fučela meluzína jak z pohádky a jeho postel byla prázdná. Pak mi asi 20x řekl dobré ráno a v koupelně byl čtvrt hodiny.
Pořád si myslím, že některé slečny už by měly vyrůst. Ale lámu nad některými hůl. Definitivně.
Chtěli jsme řešit RPG, nakonec jsme skončili u nějakého draka, co se zamiluje do Edvina. Hrozně mě iritovala jakási osoba, která tam chodila s rohama na hlavě. Vlastně byly dvě a ty blikající rohy byly tisíckrát horší. Degradace!
S Invi jsme si hrály na imperiální lesbičky. Byla to sranda, ale došla jsem k závěru, že fakt nepatřím ani ke světlé ani k temné straně. Ráda nosím kostýmy a je mi jedno jaké, když se mi nějaký líbí, tak si ho nechám ušít (pokud ho budu vážně chtít a budu mít peníze) a budu ho nosit. Klidně si vezmu i Asajj Ventress nebo tanečnici z Jabbova paláce, když na to přijde a nebudu se nikde škatulkovat.
Letošní rok byl vážně krize, co se týče vztahů. Rozhlédněte se kolem sebe. Kolik párů se kolem vás rozešlo? Docela dost, jak mi potvrdilo i více lidí. Klidně i po sedmi letech i ti, co se měli brát. Třeba včera ukončila vztah jedna moje fajn kolegyně, která se měla v srpnu vdávat. Doufám, že už je to skutečně poslední pár. A co z toho plyne? Uvědomte si, že nemáte nikoho nikdy jistého, ať si myslíte cokoliv.
Jo, a pak jsem na přednášce řekla, že mě nudí Jedijské kostýmy. Ano, přednášení o nich mě mě nudí, ne že by se mi nelíbily. Leč to zafunění rozzuřeného býka v zadní řadě bylo jen předzvěstí něčeho horšího.
Pár věcí mě fakt pořád ještě dost sere. Ale už je prosinec. Určitě to bude lepší. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem. A pokud ho hodíte, buďte si jistí, že vám ho hodím zpátky.