Ten král hrál na mandoru...
Ach, co jej napadlo
důvěřovati tvoru,
který má žahadlo...
Když jednou setmělo se
a začal padat sníh,
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých´!
Ta vosa byla podlá.
Ten nevděčný tvor zhrd.
Ta vosa krále bodla
a král měl z toho smrt...
sobota 30. května 2009
čtvrtek 21. května 2009
Maminka
V neděli se mi vrací maminka. Jako už definitivně. Já vím, že slovo "definitivně už tu bylo několikrát, ale tentokrát už je to fakt vážně. :))
Určitě jsou mezi vámi ti, kteří neví, odkud se vrací. 9 let pracovala na Ukrajině. Ono se to nezdá, ale je to dost dlouhá doba, i když je to jako včera, když jsem fňukala na letišti a ona mi kladla na srdce, že už jsem dospělá a musím se tak chovat.
Byly doby, kdy mě naprosto děsilo, že by se měla vrátit. Za těch 9 let jsem si zvykla postarat se sama o sebe a její odjezd mi prospěl. V něčem mi možná také neprospěl..
Ale ve stínu událostí jsem ráda, že se vrací. Někdy mě totiž už nebaví být dospělá a ráda bych "pod křídlo" :)) Zřejmě uzrál čas na návrat.
Na druhou stranu to nebude žádná sranda - ona už si na mě také odvykla a hlavně si představte, že opuštíte místo, kde jste se na x let usadili a byli jste tam šťastní. A ještě jste si tam po x letech našli vztah, ve kterém jste spokojeni, což u mé samotářské matky není moc obvyklé. Mám strach, aby nepadla do deprese. Jí totiž většinou tyhle zátěžové situace docházejí kapku opožděně. Když umřela babička, divila jsem se, jak to zvládala, ale po třech měsících jí to náhle došlo. Jak to bude teď to nevím - čeká jí nová práce a tato úžasná země, kde je všechno úplně jinak, než tam. Asi se tomu divíte, ale jí se tam dařilo dobře.
Za těch 9 let jsem stihla hodně věcí - vystudovala jsem dvě školy, našla si práci, ve které jsem vystřídala tři oddělení, přišla o dva psy, měla dva vážné vztahy, přičemž ten první muž mou matku poznal akorát ve chvíli, kdy mu mávala z auta. Mezitím jsem si střihla i pár úletů. Stihla jsem se přestěhovat z dívčího intru do bytu s ňadérkem u stropu a pak do Vršovic. Nechala jsem si ušít 6 Star Wars kostýmů. Můj biologický otec se oženil. Můj nevlastní otec se psychicky zhroutil. Eliška ještě chodila s klukama a pak si našla Invi. Měla jsem pásový opar v obličeji, zničehonic jsem dostala astma - prý se to stává. Lucas natočil Epizody II. a III. Přišla jsem o pár přátel, získala jsem nové - nebo spíš jsem zjistila, kdo je opravdový přítel a kdo je "kam vítr, tam plášť". O některé jsem přišla, pak jsem je zase získala. A některé už zpátky nechci.
Udělala jsem pár věcí, na které jsem pyšná. Udělala jsem pár chyb, na které pyšná nejsem. Jenže když se podívám zpětně, tak si říkám, že vlastně neexistují špatná rozhodnutí, protože v tu danou chvíli se vám zdá vaše rozhodnutí správné. Že to pak třeba nedopadne dobře je jiná věc.
Mnoho lidí můj vztah s matkou nechápe. Nedivím se, na druhou stranu mi vadí, pokud někdo soudí něco, co nikdy nezažil, nebo si to prostě odmítá představit. Matka mě vychovala a vždycky mě podporovala - ano, i materiálně. Nebudu tvrdit, že je nejlepší na světě, tuhle frázi nesnáším, ať už je spojená s čímkoliv nebo s kýmkoliv. Ideální a vzorový rodič neexistuje. Nejde říct, zda vás vychoval špatně, či ne. Jednou mi bylo řečeno, že mě skuteně vychovala špatně a to se mě dotklo. Věc názoru. Hlavně ona bude vždycky stát na mé straně, ať se rozhodnu jakkoliv. I když je samozřejmě pár věcí, za které by mi dala pár facek. :) Uzký vztah s ní mě často dostává do problémů, ale když si někdy čtu o tom, jaké mohou být vlastní matky, tak děkuji Bohu, že jsem se narodila téhle. Je jako moje kamarádka a to je občas docela vopruz, protože si myslí, že bych jí měla všechno říkat a to se mi občas zrovna moc nechce. :)
Je mi 28 a někdy, když jsem jí vděčná za to, co se mnou vydržela, mám tendence položit naivně dětskou otázku: Mami, že tu se mnou budeš pořád?
Asi bych měla vlastní matku dokonale znát, ale ona mě pořád ještě dokáže překvapit. Třeba tím, jak si bezprostředně povídala s mými kolegy v práci. A taky tím, jak reaguje na určité věci. Ještě pořád ji nedokážu odhadnout - to mě na ní baví, je nevyzpytatelná, i když někdy dost nepříjemně. Ano, je divná - má 13 koček. Prý proto, že v dětství toho měla málo, tak teď si kolem sebe hromadí věci - má třeba 17 druhů brýlí a strašně bot. :)
A nebudu tady psát, jak jsem šťastná, že jí mám, protože si myslím, že je to zjevné a já nemám potřebu o tom neustále někoho přesvědčovat.
Na uvítanou jsem jí koupila dárek. Doufám, že bude mít radost. Tak nám držte palce, ať to spolu vydržíme. :))
Určitě jsou mezi vámi ti, kteří neví, odkud se vrací. 9 let pracovala na Ukrajině. Ono se to nezdá, ale je to dost dlouhá doba, i když je to jako včera, když jsem fňukala na letišti a ona mi kladla na srdce, že už jsem dospělá a musím se tak chovat.
Byly doby, kdy mě naprosto děsilo, že by se měla vrátit. Za těch 9 let jsem si zvykla postarat se sama o sebe a její odjezd mi prospěl. V něčem mi možná také neprospěl..
Ale ve stínu událostí jsem ráda, že se vrací. Někdy mě totiž už nebaví být dospělá a ráda bych "pod křídlo" :)) Zřejmě uzrál čas na návrat.
Na druhou stranu to nebude žádná sranda - ona už si na mě také odvykla a hlavně si představte, že opuštíte místo, kde jste se na x let usadili a byli jste tam šťastní. A ještě jste si tam po x letech našli vztah, ve kterém jste spokojeni, což u mé samotářské matky není moc obvyklé. Mám strach, aby nepadla do deprese. Jí totiž většinou tyhle zátěžové situace docházejí kapku opožděně. Když umřela babička, divila jsem se, jak to zvládala, ale po třech měsících jí to náhle došlo. Jak to bude teď to nevím - čeká jí nová práce a tato úžasná země, kde je všechno úplně jinak, než tam. Asi se tomu divíte, ale jí se tam dařilo dobře.
Za těch 9 let jsem stihla hodně věcí - vystudovala jsem dvě školy, našla si práci, ve které jsem vystřídala tři oddělení, přišla o dva psy, měla dva vážné vztahy, přičemž ten první muž mou matku poznal akorát ve chvíli, kdy mu mávala z auta. Mezitím jsem si střihla i pár úletů. Stihla jsem se přestěhovat z dívčího intru do bytu s ňadérkem u stropu a pak do Vršovic. Nechala jsem si ušít 6 Star Wars kostýmů. Můj biologický otec se oženil. Můj nevlastní otec se psychicky zhroutil. Eliška ještě chodila s klukama a pak si našla Invi. Měla jsem pásový opar v obličeji, zničehonic jsem dostala astma - prý se to stává. Lucas natočil Epizody II. a III. Přišla jsem o pár přátel, získala jsem nové - nebo spíš jsem zjistila, kdo je opravdový přítel a kdo je "kam vítr, tam plášť". O některé jsem přišla, pak jsem je zase získala. A některé už zpátky nechci.
Udělala jsem pár věcí, na které jsem pyšná. Udělala jsem pár chyb, na které pyšná nejsem. Jenže když se podívám zpětně, tak si říkám, že vlastně neexistují špatná rozhodnutí, protože v tu danou chvíli se vám zdá vaše rozhodnutí správné. Že to pak třeba nedopadne dobře je jiná věc.
Mnoho lidí můj vztah s matkou nechápe. Nedivím se, na druhou stranu mi vadí, pokud někdo soudí něco, co nikdy nezažil, nebo si to prostě odmítá představit. Matka mě vychovala a vždycky mě podporovala - ano, i materiálně. Nebudu tvrdit, že je nejlepší na světě, tuhle frázi nesnáším, ať už je spojená s čímkoliv nebo s kýmkoliv. Ideální a vzorový rodič neexistuje. Nejde říct, zda vás vychoval špatně, či ne. Jednou mi bylo řečeno, že mě skuteně vychovala špatně a to se mě dotklo. Věc názoru. Hlavně ona bude vždycky stát na mé straně, ať se rozhodnu jakkoliv. I když je samozřejmě pár věcí, za které by mi dala pár facek. :) Uzký vztah s ní mě často dostává do problémů, ale když si někdy čtu o tom, jaké mohou být vlastní matky, tak děkuji Bohu, že jsem se narodila téhle. Je jako moje kamarádka a to je občas docela vopruz, protože si myslí, že bych jí měla všechno říkat a to se mi občas zrovna moc nechce. :)
Je mi 28 a někdy, když jsem jí vděčná za to, co se mnou vydržela, mám tendence položit naivně dětskou otázku: Mami, že tu se mnou budeš pořád?
Asi bych měla vlastní matku dokonale znát, ale ona mě pořád ještě dokáže překvapit. Třeba tím, jak si bezprostředně povídala s mými kolegy v práci. A taky tím, jak reaguje na určité věci. Ještě pořád ji nedokážu odhadnout - to mě na ní baví, je nevyzpytatelná, i když někdy dost nepříjemně. Ano, je divná - má 13 koček. Prý proto, že v dětství toho měla málo, tak teď si kolem sebe hromadí věci - má třeba 17 druhů brýlí a strašně bot. :)
A nebudu tady psát, jak jsem šťastná, že jí mám, protože si myslím, že je to zjevné a já nemám potřebu o tom neustále někoho přesvědčovat.
Na uvítanou jsem jí koupila dárek. Doufám, že bude mít radost. Tak nám držte palce, ať to spolu vydržíme. :))
neděle 10. května 2009
Vzkazník
... anebo také nějaké úžasné fotky z Tudorovců, záleží na vás.
Vždy po králově boku - Charles Brandon...

...který musí skousnout svou velkou prohru.

Sir Francis Bryan - "Vicar of Hell". Ne, bez jeho upřímnosti to nejde. Nikdy bych neřekla, že tato postava bude mít takový potenciál.

Ladies are conspiring something? Zvláštní, jak držely spolu.

... ještě chvíli to potrvá, ale král se brzy oklepe.

Osudová Anna

První setkání, na které se nezapomíná

Okamžiky, na které se nezapomíná.

"I want her death!"
Vždy po králově boku - Charles Brandon...

...který musí skousnout svou velkou prohru.

Sir Francis Bryan - "Vicar of Hell". Ne, bez jeho upřímnosti to nejde. Nikdy bych neřekla, že tato postava bude mít takový potenciál.

Ladies are conspiring something? Zvláštní, jak držely spolu.

... ještě chvíli to potrvá, ale král se brzy oklepe.

Osudová Anna

První setkání, na které se nezapomíná

Okamžiky, na které se nezapomíná.

"I want her death!"
sobota 2. května 2009
Music videa
Jelikož si mě někdo vyhmátl na youtube a neustále práská moje videa (to zřejmě ta kreténská česká verze do toho vznesla takový rozruch), tak se s vámi o některé podělím, dokud je nesmažou. Některá už jsou pryč... Pokud jste je tedy ještě neviděli. :)
Star Wars video. Jedno z mých oblíbených. It´s all coming back to me now...
Tohle video mělo asi nejmíň pozitivních ohlasů. Prý špatná hudba, hodila by se spíš nějaká truchlivá... :) Requiem for Jedi Order
Video z doby, kdy jsem neuvěřitelně ulítávala na Tróje a Breďákovi.
I gayové se můžou milovat. Zkrocená hora je prostě super.
No a na ten zbytek, včetně videí z Dawson´s Creek se můžete podívat na mém profilu. Než to smažou. :)
Star Wars video. Jedno z mých oblíbených. It´s all coming back to me now...
Tohle video mělo asi nejmíň pozitivních ohlasů. Prý špatná hudba, hodila by se spíš nějaká truchlivá... :) Requiem for Jedi Order
Video z doby, kdy jsem neuvěřitelně ulítávala na Tróje a Breďákovi.
I gayové se můžou milovat. Zkrocená hora je prostě super.
No a na ten zbytek, včetně videí z Dawson´s Creek se můžete podívat na mém profilu. Než to smažou. :)
čtvrtek 30. dubna 2009
úterý 28. dubna 2009
Všichni...
...kdo si myslí, že jsou neomylní, ať zvednou ruku... A ti, kdo jsou bez viny, ať hodí kamenem. Au, to bolelo. Jak ti teď je?
úterý 21. dubna 2009
Snít...
Třetí díl 3. série Tudorovců byl hodně emotivní a hlavně to byl jeden velký masakr. Včera jsem se na něj podívala podruhé a pak šla hned spát. Potom se mi zdál poměrně živý sen, ve které jsem žila v 16. století, měla jsem velkou moc, můj kolega z práce se tam také objevil, měl velký klobouk s dlouhým pérem a já se rozhodla, že dám popravit někoho, kdo mě hodně moc štve... Bylo to velmi příjemné. Já jsem se na to dívala a nic to se mnou neudělalo. Všude hodně krve... Ha! A nemyslete si, že ten sen budete psychologicky rozebírat. Freud viděl i za koprovou omáčkou ejakulát, úchyl, a já fakt nejsem skrytý sadista. Přikláním se k teorii, že pokud něco děláte před spaním, nebo na něco intenzivně myslíte celý den, objeví se vám to ve snu.
Ráno jsem se probudila a začala si malovat, jak by to bylo bezva. Představte si, že máte tu moc potrestat každého, kdo vás štve, nebo vám hodně ublížil. A nikdo vám za to neřekne ani slovo, protože vy jste ten svrchovaný vládce, kterému se každý bojí říct křivého slova. Máte dojem, že už to jinak nejde, tak si postavíte vojsko a jdete ten rod, který vám pije krev a ohrožuje vaše postavení klidně povraždit. Vlastně vy ne - vaši pomocníci. Vy si jen žerete z té bohaté tabule vypreparované labutě a můžete si být jisti, že ať uděláte cokoliv, stejně budete nesmrtelní.
Krutosti.
Jenže dneska je na světě tolik hnusu a vy nezmůžete nic. I ta spravedlnost je fakt nejen slepá, ale i krátká.
Pak jsem to začala rozvíjet, tu představu, jak by to vypadalo. Já bych byla ten Henry. Já vím, je to chlap, ale já si sama sebe představím jak chci, hlavně o Henrym si můžete myslet co chcete - můžete ho buď milovat, nebo nenávidět, to se mi líbí.
Milan by byl něco jako Charles Brandon. Loajální a slušný vévoda v zářivé zbroji. Měl by takové divočejší období, kdy by třeba chlastal (třeba, nebo by hrál hazardní hry... nebo měl nějakou fetiš - třeba by sbíral staré řecké sochy stylem, že by je byl schopný i ukrást) a pak by přišel, ukázal mi obraz nějaké ženy a řekl: "Příteli, to je má vyvolená." A na tom obraze by byla dokonalost sama. Divila bych se, jaký umělec stvořil něco takového, ale ona by tak vypadala i ve skutečnosti. Občas by musel splnit nějaký ten nemorální úkol. Třeba někoho zavraždit... Udělal by to, sice ne ochotně, ale on by byl schopen na tom vidět něco hlubšího. Fatálního.
Tarkin by byl typ Francise Bryana. Free a cool, páska přes oko, co klidně přijde k ženě a řekne: "Be my mistress". A ten, co čeká na příležitost někoho odpravit tím nejbrutálnějším způsobem. Nebo třeba něco vypálit. Je bezprostřední a králi říká vždy pravdu, i kdyby byla sebedrsnější.
Eliška by byla něco jako "královna-matka" v upnutém korzetu. Tedy ta, co už nesedí na trůně, ale pořád postává v pozadí, její rady jsou užitečné, ale dokážou pěkně nasrat. Což jí král nedá najevo. Ale bez královny-matky by to asi nevydržel. Když je královna-matka nemocná, král vzlyká v koutku a má o ní strach.
Voden - revolucionář s vidlemi. Chlupatá hruď, tvář ošlehaná od slunce, ruce zhrublé od setí kukuřice, v chalupě tak 12 hladových krků, ale žádný buran - je to skrytý intelektuál, co se pokloní králi, ale pak si z krále udělá takovou prdel, že král to sice pochopí, ale ten sedlák to podá tak dobře, že ho král nemůže pověsit, jen se kysele zasmát, aby zachoval dekórum.
Invi by byla dáma, co by jezdila na koni obkročmo, netoužila se vdát a svým volnomyšlenkářstvím by všechny děsně prudila, ale král jí má rád, protože ho dokáže vždycky pobavit. Ale tato dáma nejen pobuřuje, ale dělá něco, co se nesmí. Třeba rozmnožuje zakázanou literaturu. Cokoliv. Nebo vyznává černou magii.
Kolega Michal by byl bisexuální umělec. Tančil by, zpíval a hrál na housle. A všichni ho strašně mají rádi. I král, protože na jeho dvoře je to jeden z mála světlých bodů, co stojí při něm. V té záplavě tupých hlav, které si myslí, že jsou lepší, protože jsou u dvora. Csss...
A ty jsi Jane. Křehká, milá Jane, co pak bez varování odejde.
Budji je prototyp PR agenta 16. století - Cromwell. A David je prostě kardinál, už jen kvůli těm hadrům. Žádný svatoušek, občas se potěší těmi hmotnými statky, ale jinak je to přece svatý muž. :)
Přidejte se k mému dvoru - vyberte si svoji roli. :))
Ráno jsem se probudila a začala si malovat, jak by to bylo bezva. Představte si, že máte tu moc potrestat každého, kdo vás štve, nebo vám hodně ublížil. A nikdo vám za to neřekne ani slovo, protože vy jste ten svrchovaný vládce, kterému se každý bojí říct křivého slova. Máte dojem, že už to jinak nejde, tak si postavíte vojsko a jdete ten rod, který vám pije krev a ohrožuje vaše postavení klidně povraždit. Vlastně vy ne - vaši pomocníci. Vy si jen žerete z té bohaté tabule vypreparované labutě a můžete si být jisti, že ať uděláte cokoliv, stejně budete nesmrtelní.
Krutosti.
Jenže dneska je na světě tolik hnusu a vy nezmůžete nic. I ta spravedlnost je fakt nejen slepá, ale i krátká.
Pak jsem to začala rozvíjet, tu představu, jak by to vypadalo. Já bych byla ten Henry. Já vím, je to chlap, ale já si sama sebe představím jak chci, hlavně o Henrym si můžete myslet co chcete - můžete ho buď milovat, nebo nenávidět, to se mi líbí.
Milan by byl něco jako Charles Brandon. Loajální a slušný vévoda v zářivé zbroji. Měl by takové divočejší období, kdy by třeba chlastal (třeba, nebo by hrál hazardní hry... nebo měl nějakou fetiš - třeba by sbíral staré řecké sochy stylem, že by je byl schopný i ukrást) a pak by přišel, ukázal mi obraz nějaké ženy a řekl: "Příteli, to je má vyvolená." A na tom obraze by byla dokonalost sama. Divila bych se, jaký umělec stvořil něco takového, ale ona by tak vypadala i ve skutečnosti. Občas by musel splnit nějaký ten nemorální úkol. Třeba někoho zavraždit... Udělal by to, sice ne ochotně, ale on by byl schopen na tom vidět něco hlubšího. Fatálního.
Tarkin by byl typ Francise Bryana. Free a cool, páska přes oko, co klidně přijde k ženě a řekne: "Be my mistress". A ten, co čeká na příležitost někoho odpravit tím nejbrutálnějším způsobem. Nebo třeba něco vypálit. Je bezprostřední a králi říká vždy pravdu, i kdyby byla sebedrsnější.
Eliška by byla něco jako "královna-matka" v upnutém korzetu. Tedy ta, co už nesedí na trůně, ale pořád postává v pozadí, její rady jsou užitečné, ale dokážou pěkně nasrat. Což jí král nedá najevo. Ale bez královny-matky by to asi nevydržel. Když je královna-matka nemocná, král vzlyká v koutku a má o ní strach.
Voden - revolucionář s vidlemi. Chlupatá hruď, tvář ošlehaná od slunce, ruce zhrublé od setí kukuřice, v chalupě tak 12 hladových krků, ale žádný buran - je to skrytý intelektuál, co se pokloní králi, ale pak si z krále udělá takovou prdel, že král to sice pochopí, ale ten sedlák to podá tak dobře, že ho král nemůže pověsit, jen se kysele zasmát, aby zachoval dekórum.
Invi by byla dáma, co by jezdila na koni obkročmo, netoužila se vdát a svým volnomyšlenkářstvím by všechny děsně prudila, ale král jí má rád, protože ho dokáže vždycky pobavit. Ale tato dáma nejen pobuřuje, ale dělá něco, co se nesmí. Třeba rozmnožuje zakázanou literaturu. Cokoliv. Nebo vyznává černou magii.
Kolega Michal by byl bisexuální umělec. Tančil by, zpíval a hrál na housle. A všichni ho strašně mají rádi. I král, protože na jeho dvoře je to jeden z mála světlých bodů, co stojí při něm. V té záplavě tupých hlav, které si myslí, že jsou lepší, protože jsou u dvora. Csss...
A ty jsi Jane. Křehká, milá Jane, co pak bez varování odejde.
Budji je prototyp PR agenta 16. století - Cromwell. A David je prostě kardinál, už jen kvůli těm hadrům. Žádný svatoušek, občas se potěší těmi hmotnými statky, ale jinak je to přece svatý muž. :)
Přidejte se k mému dvoru - vyberte si svoji roli. :))
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)