Jane´s Death

Goodbye...

Všichni...

...kdo si myslí, že jsou neomylní, ať zvednou ruku... A ti, kdo jsou bez viny, ať hodí kamenem. Au, to bolelo. Jak ti teď je?

Snít...

Třetí díl 3. série Tudorovců byl hodně emotivní a hlavně to byl jeden velký masakr. Včera jsem se na něj podívala podruhé a pak šla hned spát. Potom se mi zdál poměrně živý sen, ve které jsem žila v 16. století, měla jsem velkou moc, můj kolega z práce se tam také objevil, měl velký klobouk s dlouhým pérem a já se rozhodla, že dám popravit někoho, kdo mě hodně moc štve... Bylo to velmi příjemné. Já jsem se na to dívala a nic to se mnou neudělalo. Všude hodně krve... Ha! A nemyslete si, že ten sen budete psychologicky rozebírat. Freud viděl i za koprovou omáčkou ejakulát, úchyl, a já fakt nejsem skrytý sadista. Přikláním se k teorii, že pokud něco děláte před spaním, nebo na něco intenzivně myslíte celý den, objeví se vám to ve snu.
Ráno jsem se probudila a začala si malovat, jak by to bylo bezva. Představte si, že máte tu moc potrestat každého, kdo vás štve, nebo vám hodně ublížil. A nikdo vám za to neřekne ani slovo, protože vy jste ten svrchovaný vládce, kterému se každý bojí říct křivého slova. Máte dojem, že už to jinak nejde, tak si postavíte vojsko a jdete ten rod, který vám pije krev a ohrožuje vaše postavení klidně povraždit. Vlastně vy ne - vaši pomocníci. Vy si jen žerete z té bohaté tabule vypreparované labutě a můžete si být jisti, že ať uděláte cokoliv, stejně budete nesmrtelní.
Krutosti.
Jenže dneska je na světě tolik hnusu a vy nezmůžete nic. I ta spravedlnost je fakt nejen slepá, ale i krátká.
Pak jsem to začala rozvíjet, tu představu, jak by to vypadalo. Já bych byla ten Henry. Já vím, je to chlap, ale já si sama sebe představím jak chci, hlavně o Henrym si můžete myslet co chcete - můžete ho buď milovat, nebo nenávidět, to se mi líbí.
Milan by byl něco jako Charles Brandon. Loajální a slušný vévoda v zářivé zbroji. Měl by takové divočejší období, kdy by třeba chlastal (třeba, nebo by hrál hazardní hry... nebo měl nějakou fetiš - třeba by sbíral staré řecké sochy stylem, že by je byl schopný i ukrást) a pak by přišel, ukázal mi obraz nějaké ženy a řekl: "Příteli, to je má vyvolená." A na tom obraze by byla dokonalost sama. Divila bych se, jaký umělec stvořil něco takového, ale ona by tak vypadala i ve skutečnosti. Občas by musel splnit nějaký ten nemorální úkol. Třeba někoho zavraždit... Udělal by to, sice ne ochotně, ale on by byl schopen na tom vidět něco hlubšího. Fatálního.
Tarkin by byl typ Francise Bryana. Free a cool, páska přes oko, co klidně přijde k ženě a řekne: "Be my mistress". A ten, co čeká na příležitost někoho odpravit tím nejbrutálnějším způsobem. Nebo třeba něco vypálit. Je bezprostřední a králi říká vždy pravdu, i kdyby byla sebedrsnější.
Eliška by byla něco jako "královna-matka" v upnutém korzetu. Tedy ta, co už nesedí na trůně, ale pořád postává v pozadí, její rady jsou užitečné, ale dokážou pěkně nasrat. Což jí král nedá najevo. Ale bez královny-matky by to asi nevydržel. Když je královna-matka nemocná, král vzlyká v koutku a má o ní strach.
Voden - revolucionář s vidlemi. Chlupatá hruď, tvář ošlehaná od slunce, ruce zhrublé od setí kukuřice, v chalupě tak 12 hladových krků, ale žádný buran - je to skrytý intelektuál, co se pokloní králi, ale pak si z krále udělá takovou prdel, že král to sice pochopí, ale ten sedlák to podá tak dobře, že ho král nemůže pověsit, jen se kysele zasmát, aby zachoval dekórum.
Invi by byla dáma, co by jezdila na koni obkročmo, netoužila se vdát a svým volnomyšlenkářstvím by všechny děsně prudila, ale král jí má rád, protože ho dokáže vždycky pobavit. Ale tato dáma nejen pobuřuje, ale dělá něco, co se nesmí. Třeba rozmnožuje zakázanou literaturu. Cokoliv. Nebo vyznává černou magii.
Kolega Michal by byl bisexuální umělec. Tančil by, zpíval a hrál na housle. A všichni ho strašně mají rádi. I král, protože na jeho dvoře je to jeden z mála světlých bodů, co stojí při něm. V té záplavě tupých hlav, které si myslí, že jsou lepší, protože jsou u dvora. Csss...
A ty jsi Jane. Křehká, milá Jane, co pak bez varování odejde.
Budji je prototyp PR agenta 16. století - Cromwell. A David je prostě kardinál, už jen kvůli těm hadrům. Žádný svatoušek, občas se potěší těmi hmotnými statky, ale jinak je to přece svatý muž. :)

Přidejte se k mému dvoru - vyberte si svoji roli. :))

Pohřeb Davidova mládí

Letos jsme se vydali do Kopřivnice dříve, než v listopadu. David slavil čtyři.. dobře, třicátiny, tak jsme mu s Milanem koupili dvě knihy v angličtině, jednu hodně tučnou a druhou s názvem The Bro Code. Ta druhá mě přesvědčila o tom, že bych se asi měla na jistý seriál podívat. :)
Voden se Supem pro nás přijeli až do Prahy. Zapomněli se ale zmínit, že Voden nemá ani navigaci, ani dálniční známku, takže Milan vyfasoval mapu a jelo se. Sup koupil Davidovi květinu. Pojmenoval ji Růženka a mrcha plná brouků mi seděla půl cesty mezi nohama. Milan se zpočátku bránil, že je intelektuál a že neumí číst v mapách, ale pak navigoval skvěle, ale i tak se cesta protáhla na šest hodin. Voden řízení operlil pár smyky (jeden byl kvůli mému dobru) a značně pomuchlaní jsme dorazili do hor. Voden taky předvedl, že si ze školy neodnesl vůbec nic, protože nepoznal plemeno krav, které jsme po cestě potkali.
Na místo oslavy, na horskou chatu, jsme se plazili pěšky, Voden šel raději po sjezdovce než po asfaltce a my jsme se samozřejmě nachytali a táhli jsme se za ním. Moje průdušky, co dostaly na Sconu zabrat, měly dost, čerstvý smog jim skutečně chyběl.
Nahoře byla spousta jídla. Užrala jsem beránkovi prdel, myslím, že to byl Budji, kdo mu užral hlavu. Pak jsem se začala shánět po výborném závinu damovy sestry. Našli jsme ho s Davidem vzadu v kuchyni a oslavenec neváhal, vzal nějakou obří vidličku a jal se porcovat. Moc mu to nešlo, tak vzal kudlu jak z Psycha a pokračoval. Nebylo to moc estetické, jak pokládal ruku na tu dobrotu, mačkal to mezi prsty a krájel. Zvláštní na tom bylo, že si to pak nepamatoval. Pak začal zabodávat ten nůž vedle mé hlavy do futra a říkat: "fascinuje mě, jak vy z televize máte pevný nervy..." No, moc ne. :))
Milan věnoval Davidovi ještě imperiální kachnu do koupele. Pokud jste ji podráždili na spodní straně, zčervenala. Kachnu umíme dráždit všichni, ale nejlíp asi Voden, protože jemu rovnou zfialověla.
Potkala jsem Davidovu přítelkyni. Poté, co narazila do sloupu a krvácelo jí obočí. Nicméně bylo to poprvé za 28 let, co jsem si popovídala se současnou partnerkou svého expřítele. Kéž by všechny příští dialogy se všemi potencionálními přítelkyněmi mých expartnerů probíhaly takto.
David jezdil v autě po sjezdovce, stejně jako Stařík. Škoda, že je při tom chytla městská policie. :) Ale v Kopřivnici se všichni znají, takže to dopadlo dobře. :) David dostal od Vodena šňupací tabák a konstatoval, že je to jako šňupat kakao. Milan mu nabízel, aby zkusil šňupat štěrk. Richard nepřivezl svoji samíci, zato se přiznal, že se vykašlal na vejšku. To se Davidovi moc nelíbilo a poznamenal, že jeho bratr uvidí, až začne makat u toho lisu.
Já jsem se pak projela na pejskovi. To jsou takové ty atrakce, co jsou tady v Praze mezi paneláky. Vždy jsem po tom toužila, ale styděla se. Tady na mě nikdo nekoukal. S Milanem jsme se ještě pohoupali, i když to byla houpačka, která se situovala mezi nohy.
Vše bylo OK, ale pak někdo rozflákal Budjimu notebook a bylo po srandě.
Odebrali jsme se tedy s Milanem do naší kobky. Ještě nikdy jsem neměla záchod tak daleko od pokoje. Nejdřív jsme váhali, kam si lehnout. Po prohlídce parapetu jsme usoudili, že zvolíme horní lůžko dřevěné palandy. Čas od času jsem začala hystericky ječet "pavouk, pavouk" a Milan za mnou trpělivě chodil a sbíral je. Šel se mnou i na ten x metrů vzdálený záchod, kde kontroloval kabinku.
Chvíli jsme debatovali. Budji byl zkroušen a to i přes to, že je zasnouben s damovou sestrou. Voden měl svou náladu, tak to ode mě opět schytal, jako vždy. :) Blairovi podivná postel vůbec nevadila, vypustil navíc na Vodenovu adresu pár velmi povedených hlášek.
Noc byla dost příšerná. Představte si, že musíte v té tmě lézt z palandy, najít boty a dojít na ten záchod. Budji to vyřešil elegantně. Vymočil se do sprchového koutu, který byl přímo v pokoji. David si myslel, že se v pět ráno sprchuje. Stařík byl zase překvapen jeho nápadem. Upřímně řečeno, ten sprchový kout si zasloužil pomočit, byla to fakt HEGEŠ. :))
Voden po ránu vykřikoval cosi o hovnech a ježkovi. Chvíli to trvalo, než jsem to pochopila, nicméně to fakt stojí za to. :))
S Milanem jsme se shodli, že to bylo fajn. Až na to, že já mám od něčeho poďobaný nohy. No prostě hegeš a ghetto a ještě to slovo, co říkal Budji, ale to si fakt nepamatuju. :))

A na závěr - Sup umí parodovat jak Zděňka Trošku, tak Christiana Balea. :))