čtvrtek 21. května 2009

Maminka

V neděli se mi vrací maminka. Jako už definitivně. Já vím, že slovo "definitivně už tu bylo několikrát, ale tentokrát už je to fakt vážně. :))
Určitě jsou mezi vámi ti, kteří neví, odkud se vrací. 9 let pracovala na Ukrajině. Ono se to nezdá, ale je to dost dlouhá doba, i když je to jako včera, když jsem fňukala na letišti a ona mi kladla na srdce, že už jsem dospělá a musím se tak chovat.
Byly doby, kdy mě naprosto děsilo, že by se měla vrátit. Za těch 9 let jsem si zvykla postarat se sama o sebe a její odjezd mi prospěl. V něčem mi možná také neprospěl..
Ale ve stínu událostí jsem ráda, že se vrací. Někdy mě totiž už nebaví být dospělá a ráda bych "pod křídlo" :)) Zřejmě uzrál čas na návrat.
Na druhou stranu to nebude žádná sranda - ona už si na mě také odvykla a hlavně si představte, že opuštíte místo, kde jste se na x let usadili a byli jste tam šťastní. A ještě jste si tam po x letech našli vztah, ve kterém jste spokojeni, což u mé samotářské matky není moc obvyklé. Mám strach, aby nepadla do deprese. Jí totiž většinou tyhle zátěžové situace docházejí kapku opožděně. Když umřela babička, divila jsem se, jak to zvládala, ale po třech měsících jí to náhle došlo. Jak to bude teď to nevím - čeká jí nová práce a tato úžasná země, kde je všechno úplně jinak, než tam. Asi se tomu divíte, ale jí se tam dařilo dobře.
Za těch 9 let jsem stihla hodně věcí - vystudovala jsem dvě školy, našla si práci, ve které jsem vystřídala tři oddělení, přišla o dva psy, měla dva vážné vztahy, přičemž ten první muž mou matku poznal akorát ve chvíli, kdy mu mávala z auta. Mezitím jsem si střihla i pár úletů. Stihla jsem se přestěhovat z dívčího intru do bytu s ňadérkem u stropu a pak do Vršovic. Nechala jsem si ušít 6 Star Wars kostýmů. Můj biologický otec se oženil. Můj nevlastní otec se psychicky zhroutil. Eliška ještě chodila s klukama a pak si našla Invi. Měla jsem pásový opar v obličeji, zničehonic jsem dostala astma - prý se to stává. Lucas natočil Epizody II. a III. Přišla jsem o pár přátel, získala jsem nové - nebo spíš jsem zjistila, kdo je opravdový přítel a kdo je "kam vítr, tam plášť". O některé jsem přišla, pak jsem je zase získala. A některé už zpátky nechci.
Udělala jsem pár věcí, na které jsem pyšná. Udělala jsem pár chyb, na které pyšná nejsem. Jenže když se podívám zpětně, tak si říkám, že vlastně neexistují špatná rozhodnutí, protože v tu danou chvíli se vám zdá vaše rozhodnutí správné. Že to pak třeba nedopadne dobře je jiná věc.
Mnoho lidí můj vztah s matkou nechápe. Nedivím se, na druhou stranu mi vadí, pokud někdo soudí něco, co nikdy nezažil, nebo si to prostě odmítá představit. Matka mě vychovala a vždycky mě podporovala - ano, i materiálně. Nebudu tvrdit, že je nejlepší na světě, tuhle frázi nesnáším, ať už je spojená s čímkoliv nebo s kýmkoliv. Ideální a vzorový rodič neexistuje. Nejde říct, zda vás vychoval špatně, či ne. Jednou mi bylo řečeno, že mě skuteně vychovala špatně a to se mě dotklo. Věc názoru. Hlavně ona bude vždycky stát na mé straně, ať se rozhodnu jakkoliv. I když je samozřejmě pár věcí, za které by mi dala pár facek. :) Uzký vztah s ní mě často dostává do problémů, ale když si někdy čtu o tom, jaké mohou být vlastní matky, tak děkuji Bohu, že jsem se narodila téhle. Je jako moje kamarádka a to je občas docela vopruz, protože si myslí, že bych jí měla všechno říkat a to se mi občas zrovna moc nechce. :)
Je mi 28 a někdy, když jsem jí vděčná za to, co se mnou vydržela, mám tendence položit naivně dětskou otázku: Mami, že tu se mnou budeš pořád?
Asi bych měla vlastní matku dokonale znát, ale ona mě pořád ještě dokáže překvapit. Třeba tím, jak si bezprostředně povídala s mými kolegy v práci. A taky tím, jak reaguje na určité věci. Ještě pořád ji nedokážu odhadnout - to mě na ní baví, je nevyzpytatelná, i když někdy dost nepříjemně. Ano, je divná - má 13 koček. Prý proto, že v dětství toho měla málo, tak teď si kolem sebe hromadí věci - má třeba 17 druhů brýlí a strašně bot. :)
A nebudu tady psát, jak jsem šťastná, že jí mám, protože si myslím, že je to zjevné a já nemám potřebu o tom neustále někoho přesvědčovat.
Na uvítanou jsem jí koupila dárek. Doufám, že bude mít radost. Tak nám držte palce, ať to spolu vydržíme. :))

1 komentář:

Tess řekl(a)...

Náhodou, každá matka, o které se to dá říct, je nejlepší na světě! Počet nejlepších matek na světě není nijak omezen.
Vím to, taky mám jednu :)
Přeju hezké společné časy.