Berlín

Ještě minulý týden jsem na tréninku plácla: "Teď si představte, kdyby Jackson umřel, to by se hned o nás zvýšil zájem."
No, a on fakt umřel.
S naší taneční skupinou Women jsme nacvičily flirt sestavu na Billie Jean a vyrazily s ní do Berlína na velký taneční festival. Michael umřel den předtím. Nejdřív to vypadalo, že je to snad kachna, ale kdepak. Spolu s námi jel můj kolega z práce, Tomáš a jeho kamarád David s profi kamerou a s tou nás vytrvale pronásledovali. (Jen tak pro šťouraly - Tomáš je gay, takže s ním nic nemám a Davida jsem poznala až v Berlíně, navíc se zakoukal do jedné mé spolutanečnice :))
V pátek jsme prolezli město, největší zážitek byl pro mě památník obětem holocaustu.
Po dlouhé procházce jsme všichni odpadli a v noci psal Milan, že se těší na návrat krále. To jsem ještě netušila, co provedl.:)
V sobotu jsem dostala trému a bylo mi blbě. Sestavu jsme zkoušely v průjezdu u hotelu, hudba hrála z mobilu. Taneční festival se konal v šílené komunistické barabizně. Vystupovaly jsme už v jednu, protože naše lektorka měla se svou orientální taneční skupinou soutěž v hlavním programu. Sice jsme byly jen doprovodný program a mezi břišní tanečnice jsme absolutně nezapadaly, ale jen co moderátorka řekla, že tančíme na počest Jacksona, nahrnula se k nám spousta lidí.
Samozřejmě jsem to spletla v místě, kde jsem si myslela, že to spletu. V první řadě seděla nějeká paní s fialovým kloboukem, překřtila jsem ji na frau Trudi a jelikož jsem ji měla v zorném úhlu, tak jsem vrhala svůdné pohledy na ni.
Potlesk mě překvapil. A taky mě vždycky překvapí, jak dlouho se to zkouší, vy se nervujete a pak ty tři minuty utečou jak voda a konec. Lidi chodili za naší lektorkou a říkali, že to bylo skvělé.
Holky pak šly na kafe, já se vydala hledat sci-fi shop. V Berlíně mají houby, je to tam samej comics shop. Nakonec jsem pořídila plyšového Chewieho, hrneček se Snoopym a hodiny ve tvaru Vaderovy helmy. O těch jsem nevěděla, že když se začne stmívat, nebo se zhasne, tak začnou dýchat. V pondělí jsem si je pověsila a pak mi volala zděšená mamka, že vedle v pokoji něco dejchá a ona má strach. :)
Pak jsme fandily taneční skupině naší lektorky. Moderátorka měla šaty s tak vysokým rozparkem, že jí bylo vidět až do krku a paní organizátorka měla s sebou oblečnou čivavu, která zpočátku vypadala jak vycpaná.
Večer jsme se na pokoji všichni opili. Tomáš je bývalý profesionální tanečník, dělal křoví třeba Hance Zagorové, takže když se opil, byl k nezastavení.
Pak proseděl půlku noci na záchodě, protože mu bylo zle a David kamsi zmizel s mojí kolegyní, kterou si neustále někdo pletl s prostitutkou. Možná už jí příště asi fakt řeknu, ať se obléká jinak.
Druhý den jsme zjistili, že v Berlíně mají v neděli všude zavřeno. Nakonec jsme skončily v sex shopu a pořídily pár dárků pro naše blízké. Moje maminka dostala skákajícího fosforeskujícího pinďoura. Já jsem si taky něco koupila... :))
Když jsem se vrátila, ukázalo se, že Milan je prostě odvaz. V Praze potkal náhodou člověka, který mi dost ublížil, vklidu za ním i spolu se svou společnicí nakráčel a aniž by cokoliv zásadního provedl, uvedl ho zřejmě do řádné schízy. Doufám, že to ještě rozvineme.
V Berlíně to bylo skvělé. Zapomněla jsem tam na pár věcí, některé se mi vrátily.
Uvidíme se na FF, děcka. :))
V červenci vystupujeme na písničku jedné zpěvačky... Radši nebudu říkat její jméno, ten lístek stál děsný prachy, tak bych byla ráda, kdyby vydržela. :))