sobota 22. března 2008

Beat či nebeat?


Mám ráda muzikály. Mám hodně ráda muzikály. K českým muzikálům nemám od jisté doby moc důvěru, jsem tak trochu rozmazlená, protože jsem zažila jeden muzikál v Londýně a Mama Mia! v Sazka Aréně. Naopak z Angeliky Michala Davida se mi dělá zle ještě teď.
Na druhou stranu nemám ráda, když někdo odmrští něco slovy "to mě neláká", nebo "na to nejdu, tam hraje ten debil", popř. "to napsal ten debil". Janek Ledecký je tak trochu debil. Jeho hudba se mi nikdy moc nelíbíla, ale změnilo se to, když jsem si na DVD pustila jeho muzikál Hamlet.
Když napíše muzikál Michal David a texty mu vytvoří pan Fanánek, je to záruka katastrofy. Fanánek si očividně dělá z komerce srandu a texty do podobných sraček píše jen pro prachy, takže pak vzniknou plytké veršovánky se strašnou hudbou, která vykrádá Discopříběh.
Ledecký kupodivu vytvořil solidní hudbu a texty, které nejsou tak přímočaré a dokonce se nad nimi i musíte zamyslet. Na druhou stranu se mi muzikál na DVD zdál ucouraný a obsazení strašné (paní Laurinová nezpívá, ona kníká!)
Jenže pak se Hamleta údajně chopila americká produkce, vtrhl sem jakýsi režisér z Broadwaye a Ledeckého dílo překopal - od kostýmů, po scénu, až po režii. Hamlet se bude hrát v New Yorku, v Praze se hraje česká verze, ale s úpravami. Na muzikálových fórech nešetřili chválou, takže jsem dnes zašla.
Než se pustím do recenze, neodpustím si poznámku: Nesnáším zájezdy lidí z Horní Dolní, co se neumí obléci do divadla, potažmo se v něm neumí ani chovat a navíc přitáhnou hromadu uječených spratků! Fuj!

Hamlet má podtitul rocková opera. Je pravda, že původní verze byla popovější, odborníci z Broadwaye do toho skočili opravdu rovnýma nohama a v nové verzi je víc temných tónů a rozhodně to není na škodu. Mám ráda sborové scény, těch je bohužel v českých muzikálech hodně málo. Nikdo je totiž neumí napsat. Režiséři nové verze to napravili. Já tomu říkám zpívání "o voze a o koze". Každý zpívá něco jiného, ale dohromady to tvoří úžasnou sborovou scénu. Stejně tak nesnáším typický prohřešek všech českých muzikálů - taneční výstupy. Režiséři našich muzikálů si totiž občas neví rady se scénou, tak rvou všude tanečníky, aby se na jevišti aspoň něco dělo - výše zmíněná Angelika je toho zářným příkladem. V Hamletovi jsou taneční scény dvě a úplně to stačí.
Hlavní roli Hamleta hraje Petr Bende. (už slyším, jak si odpliváváte) Já s ním měla tak trochu osobní problém, kámoška s ním chodila, ale znáte to, finále Superstar udělá s člověkem divy. Ale jeho Hamleta jsem mu doslova žrala od první chvíle až do poslední vteřiny děkovačky. Tak uvěřitelný a civilní herecký i pěvecký projev jsem už dlouho neviděla. Možná v Miss Saigon, když jsem viděla hrát Tomáše Savku. Superstar nám sice nedala hvězdy jako je Kája Gott, ale přihrála nám muzikálové hvězdy.
Jakmile Bende spustil ten svůj refrén, předstíral šílenství nebo když se obnažil (škoda, že jsem to měla z blbého úhlu :)), tak to prostě nemělo chybu.
Ledecký už je naštěstí na Hamleta starý (a americká produkce zvedla pěvecké party Hamleta o dvě oktávy výš a on by to prý neuzpíval), teď už hraje jen krále Claudia, ale je spíš Bendeho stín. Občas si něco zapěje, ale neotravuje v ději moc často.
Pepíček Laufer hraje Polonia. Zpívá sice mizerně, ale on to vynahradí pitvořením a lascivními pohyby.
Další jména už vám asi nic neřeknou, jsou to hvězdy menší svítivosti, které jsou pečlivě ukryté za hlavními hvězdami, ale mnohdy umí hrát a zpívat mnohem lépe, než neustále propagované celebrity. Třeba Petr Kutheil jako Horácio. Je malej, ale šikovnej.
Nejdřív mě mrzelo, že jako Ofélii nemám Dashu, musela jsem se spokojit Lucií Šoralovou, milenkou pana Soukupa. Ona je takové subtilní stvořeníčko, které ze sebe dokáže vydat skutečně neuvěřitelné zvuky, až vám běhá mráz po zádech. Pan Soukup má skutečně cit pro talent. :)
Jediný, kdo mi výrazně vadil, byl Ladislav Spilka jako Laertes (ne, to není ten ze Superstar). Je to rocker s kohoutem na hlavě, věřím, že titulní role Krysaře mu sedí, ale tady když začal rockovat, tak se to chvílemi nedalo poslouchat.
Nejvíc se mi líbí píseň královny Gertrudy "Nevěrná". Hádala jsem správně: Průhledné zrcadlo, za kterým stojí sboristky, oblečené jako královna, která zpytuje své svědomí, není český výmysl.
Můj nejoblibenější muzikál to není. Fantóm opery je pořád top. :) Ale Hamlet patří k tomu lepšímu, co naše nekulturní zemička vyplodila a já si ho užila. Za 14 dní mě čeká Limonádový Joe v Karlíně. :)))

2 komentáře:

Salla řekl(a)...

Kolikrat ja uz si rikala, ze bych chtela zajet do Prahy na nejaky muzikal. Treba na Producenty. Ale vzdycky mi trochu vadi ta komercni zprofanovanost a slavni herci (nebo spis zpevaci), ze jsem se pres brouzdani po programech nedostala.

Pokud muzu doporucit neco neokoukaneho s vybornou atmosferou, tak doporucuju udelat si vylet do Brna na Carodejky z Eastwicku.

Padmé Andrea řekl(a)...

Salla: Na ty strašně chci. Když Čarodějky přijely do Prahy, už jsem se na ně nedostala, bylo beznadějně vyprodáno.

Co se týče Producentů, ty jsem neviděla, ale Invi říkala, že ta adaptace v Karlíně je úplně stejná, jako ten film. :)