Změny, změny, změny....

Tento příspěvěk měl být původně ostřejší, ale už mi vychladla hlava... Předně musím zmínit, že pánové navštěvující tento blog nosí převážně boxerky, nebo jde o dámy, které boxerky preferují. Čtyři respondenti nenosí nic. Fajn, na conu ustanovíme komisi, která to zkontroluje. Kdo se hlásí dobrovolně? :)

Do levého sloupce jsem minulý týden napsala, že jsem dostala jinou práci. Nemám radost. Půl roku v "továrně na sny" (tak tomu říká můj otčím) a už jsem vystřídala tři místa. Strašně ráda už bych se někde usadila, ale není mi to přáno. Nejhorší je, že se mě nikdo nezeptal, jestli to nové místo chci. Šéf mi to oznámil stylem, který nepřipouští námitky. Přece jsme vás povýšili, to snad by nikdo neodmítl. Asi ne. Vždycky jsem si myslela, že když vás v práci povýší, tak máte radost. To by se ale na vás vaši kolegové nesměli tvářit jako na vraha. Máte jim začít dlouhosáhle vysvětlovat, že jste o to místo skutečně nestáli, či dokonce jste ani nevěděli, že se uvolní, či že o něj stojí někdo jiný? Ne, stejně by mi nevěřili.
S "kolegyní" jsme si vyměnily pár nevybíravých slov. Opět... Nejlepší na tom bylo, že jsem si při pohledu na ní představovala, jak tu postavu v RPG, která je jí inspirovaná, hodně bolestivě zabiju. :)
Také jsem zjistila, že anální speleologie je k ničemu a ti, co ji provozovali, to zjistili také. Nedělejte to. Nevyplatí se to.
Ale když to shrnu, tak za a) se necítím dobře, b) neberu to jako vítězství, i když mi to všichni kolem valí do hlavy, c) bojím se, co bude...
Ten den jsem se plížila z práce naprosto vysátá a nechtělo se mi do tanečních a ani se rýpat v kostýmech - to je co říct. Ale stačila jedna jediná sms od něj, ve které napsal, že je na mě hrdý a bylo to trochu lepší. Občas to svým blízkým řekněte. Je to fajn. :) :***