Carmen

Frank Wildhorn je americký Karel Svoboda. Píše líbivé songy, napsal už hodně muzikálů, skládá písně pro mnoho populárních zpěváků, ale takový génius, jako je Weber, to rozhodně není. Slyšela jsem od něj dva muzikály: Dracula: The Musical a Jekylla a Hyda. Z obojího mě zaujaly dohromady asi tři písně. Titulní song This is the Moment z Jekylla a Hyda jsem si pouštěla neustále dokola před státnicemi, ta píseň má totiž velice výstižný text, hlavně v češtině. Z Draculy se mi líbila hlavně One More Lonely Night, ale celý ten muzikál mi přijde jako totální vykradačka Fantóma opery, protože se Wildhorn pokoušel o směs opery a muzikálu.
Carmen napsal Wildhorn speciálně pro divadlo v Karlíně, protože ho uchvátilo zpracování Jekylla a Hyda, které bylo prý nejlepší, jaké kdy viděl. Nesoudím, neviděla jsem, ale věřím tomu, Karlín je skutečně nejlepší hudební divadlo v Praze.
Škoda, že Wildhornovi padla do oka Lucie Bílá.
Musím poznamenat, že proti Lucie Bílé-zpěvačce, nemám vůbec nic. Má úžasný hlas, je to osobnost, ale pokud je v muzikálu, mám velký problém - vidím totiž Lucii Bílou a ne tu postavu, kterou má hrát. Bílá má navíc ten problém, že se ani nesnaží hrát postavu, ale je to prostě Bílá, která náhodou hraje v muzikálu. U Draculy to bylo ještě v pořádku, v Carmen je to jinak.
Příběh muzikálu je trochu jiný, než jaký známe, ne nadarmo tvůrci upozorňují, že je to příběh pouze příběhem Carmen inspirovaný. Základ je ale stejný. Do města přijíždí cirkus a s ním krásná cikánka Carmen, kterou považuje za svůj majetek vrhač nožů García. Mezitím se mladý kapitán José zasnubuje s dcerou starosty Katrinou. Pak klasika - všichni Carmen chtějí, José-slušňák, který žil poměrně vklidu se úplně zblázní, vykašle se na Katrinu a běží za svou cikánkou. Pak se do toho zamotá vražda a zbytek znáte. Tady se to trochu mění. Carmen se totiž skutečně do Josého zamiluje. Toť vše. Druhá půlka muzikálu je výrazně slabší než první, což je zvláštní. V té druhé půlce se v podstatě nedělo vůbec nic, až na to úžasné finále.
Co se týče hudby, je to směs naprosto všeho. Milostné duety, španělské a cikánské rytmy, vděčná postava bodré tetky zpívá všechny písně ala "old-fashion" muzikál. V hlavě mi utkvěly asi tři písně. Karlín promítá nad pódiem anglické texty a pokud budete stíhat koukat vzhůru, uvědomíte si, jak je čeština proti angličtině hnusná. Bohužel. Ráda bych ty písničky slyšela ještě jednou a v angličtině.
Pěvecké výkony? Nádhera. Až na pana Noida. On nezpívá, on řve. K postavě šílence Garcíi se to možná hodí, ale jednoznačně to byl ten nejslabší článek celého představení. Josého hrál Robert Jícha. Vypadá jako štíhlý, kudrnatý, hnědovlasý anděl a zpívá jako Bůh. Dasha jako Katarina opět nezklamala. Mě naprosto uchvátila postava vědmy Athiny Langoské. Vědma nás provádí celým příběhem, komentuje děj a pokaždé se zjeví jako úžasný přízrak, který vám sebere dech jak zpěvem, tak i kostýmem.
Miluju sborové scény a v Carmen jsem se jich konečně dočkala. Málo keců, hodně zpěvu. Co bych naprosto vypustila, byla závěrečná sólovka Carmen.
Pokud se zamyslíte nad scénou, tak si uvědomíte, že to je konečně "velký muzikál". Výprava je úžasná, brišní tanečnice se prochází s krajtou jménem Mireček, po pódiu běhá velbloud a lama. Karlín má nejlepší company, kam se hrabe Touha se svými tanečními scénami.
A nyní to, co mi vadilo nejvíc. Muzikál začíná nástupem profesionálních tanečníků flamenca. Muž a žena rozjedou úžasný tanec za doprovodu kytary. O flamencu něco vím, známá už mě hodně poučila. :) Pak se rozhrne opona a na stole stojí Lucie Bílá ala Carmen. Muž-tanečník vyskočí za ní a začnou spolu tančit. Tanečnice je dotčená a tak spolu s Carmen rozjedou jakýsi "taneční souboj". V tu chvíli vás napadne jediné slovo: trapnost. To, co předvádí Bílá rozhodně není flamenco. Párkrát si dupla, choreograf ji zřejmě šetřil, navíc dupe mimo rytmus. Tanečnice nakonec "souboj" prohraje. Vím, že se psalo, že Bílá kvůli Carmen hodně dřela, zvláště tanec, ale skutečně to není ono. Na profesionálku rozhodně nemá a tak celá ta scéna vyznívá poněkud trapně. V podstatě vám ale dává hned na úvod najevo, kdo v muzikálu bude kralovat. Těžké říct, jestli postava Carmen, nebo Lucie Bílá.
Bílá je prostě Bílá. Její Carmen není žádná femme fatale, ale rozpustilý, drzý fracek, který neustále valí oči a občas se přihlouple chichotá. Taky máte problém jí to trochu uvěřit, zvláště když víte, jak ji propírá bulvár a že ona žádná lamačka srdcí není. Její herecké pojetí Carmen je mi dost vzdálené a její charakteristická gesta při zpěvu na mě působí jako rušivý element. Lucie zatím alternaci nemá, jako její understudy je uvedena Dasha. Byla bych ráda, kdyby časem hrály Carmen i jiné herečky (či zpěvačky), ráda bych je viděla.
A další věc - přiliš pozornosti se soustředí na Bílou a Noida. V muzikálu mají jeden velice vypjatý duet a vám se opět vkrádá na mysl jejich rozvod. Bílá to podtrhla při děkovačce, kdy mu dala pusu a hodila do publika významný pohled. V tu chvíli byste i uvěřili bulváru, že jejich rozvod je dobrý reklamní tah pro celou Carmen.
Největší sranda jsou scény, kdy se na sebe herci vášnivě vrhají. Mají totiž všechny části kostýmů na suché zipy a tak jen slyšíte, jak to ze sebe rvou ve snaze nám předvést, jak strašně chtějí souložit. :)
Carmen se příliš upnula na Lucii Bílou. Ona je v muzikálu nejvýraznější, vše kolem je tedy v záři její aury automaticky bledé a je to největší chyba celého muzikálu. Někdy jsem byla i ráda, že na scéně postava Carmen není, ale to je skutečně málokdy.
Takže doufám, že za čas, až bude Bílá zaneprázdněna, se hlavní role ujme i někdo jiný a já si s klidem zajdu znovu. :))