sobota 13. března 2010

Historické seriály rulezz... jak kdy...

Tak jsem se na doporučení podívala na seriál Spartacus. Historické seriály jsou zjevně v kurzu, Tudorovci budou končit a po nich přijdou Borgiovci. Spartaca vytvořil ten samý člověk, co způsobil Xenu a prý to režíruje ten, co hrál v Herculovi Ioláa. Jsem u šestého dílu a jaksi mi uniká, co tímto seriálem chtěl "básník" říci. Spartaca mám spojeného samozřejmě s povstáním, ale s tím tempem, jakým se seriál vyvíjí, bude nějaké povstání až tak ve čtvrté sérii. :) V seriálu se zatím, kromě asi tak dvou, tří věcí, nic zásadního nestalo. Tvůrci se zřejmě zhlédli ve filmu 300 a tak v seriálu lítají hektolitry zpomalené krve a díl od dílu je jí víc a víc. Spartacus bojuje v aréně jako Maximus v Gladiátorovi se stejně šíleným výrazem, problém je v tom, že tenhle Spartacus není Russel Crow. Herec je nějaký potomek surfaře a modelky, takže je takový pěkňoučký, občas umazaný, ale seriál rozhodně netáhne, od toho jsou tam jiní gladiátoři - jeden z nich je dokonce nějaký uznávaný divadelní herec.
Navíc se v tomto seriálu hodně souloží. A to víc než v Římě a Tudorovcích dohromady. Dokonce tak moc, že ačkoliv mi sex ve filmu nebo v seriálech nevadí, tady už mě občas pěkně sere - je to vyloženě soft-porno. Já chápu, že v té době se pořád souložilo, ale dívat se na ex-Xenu, co neustále běhá s prsama venku, mě brzy přestalo bavit. Nejlepší jsou orgie v šestém díle. Nevím, zda se to dá nazvat "průkopnickým" prvkem, ale v seriálu je dokonce gay pár. Líbají se, souloží spolu (ano, je to tam vidět), mají spolu vztah a milují se.
Co musím na seriálu ocenit, jsou postavy a historické přesnosti. Některé postavy skutečně existovaly, zdrojů je pochopitelně málo, ale nejsou tam vyložené kraviny, jako občas v Tudorovcích.
Postavy mají velmi dynamické charaktery. Nikdo tam není vyloženě dobrý, ani špatný, občas někdo udělá něco a vy si myslíte, jaký to ušlechtilý čin neudělal, ale vzápětí se ta samá postava projeví jako největší hyena. Až na Spartaca, oceňuji i herecké výkony. A občas velmi zábavné momenty, kdy manžel za přítomnosti manželky souloží s otrokyní a ona ho při tom láskyplně pošťuchuje. Na druhou stranu jeden z gladiátorů, souložící za přítomnosti panstva, které se vsází, kolik přírazů ještě vydrží, to už je tak trochu na hranici vkusu.
Hodně mě pobavil kolega, který řekl, že Spartacus je jediný seriál, na který se stydí dívat před manželkou. :)

Poslední série Tudorovců má sice premiéru za měsíc, na internet už ale unikly první dva díly. Musím říct, že je to velkolepý start. Tudorovci sice przní historii jak se dá (Henry není tlustý, má pořád obě nohy a jeho dcery se těší jeho přízni), ale tvůrci nijak nezastírají, že vše přizpůsobují svým záměrům.
První dva díly se tak nesou v duchu "Henry chytnul druhou mízu" a "pipinka na trůně". Henry se oženil se 17-náctiletou Catherine Howard, která prožívá těžkou pubertu a krále to vyloženě baví. (nejlepší je, když si královna hraje v bahně, anebo svému manželovi hraje divadlo s dřevěnými loutkami) Jeho okolí už však méně a tak už se začínají spřádat proti Catherine intriky. Ona je bohužel úplně hloupá, takže se do nich ochotně zaplétá. Navíc se na scéně objevuje králův dvořan Thomas Culpepper. Na první pohled naprosto uhrančivý mladík, který mě naprosto okouzlil a vzápětí jsem pochopila, že to byl tvůrčí záměr, protože jen co vás Thomas naprosto dostane, přijde velký šok, podobný proměně Thomase Moorea v první sérii. Všechny problémy pramení z toho, že Catherine je prostě mladá a neukojená, takže ji Henry prostě nestačí.
Budoucí královně Alžbětě už je ve 4. sérii asi tak 12 a scéna, kdy je poprvé Catherine představena, je jedna z nejlepších. Hirst má postavu Alžběty rád a dokáže jejím scénám napsat neuvěřitelnou auru, zvláště když divák ví, jak to s ní dopadne.
No a občas se tam objeví nějaká ta soulož, ale celkově se v tomto směru Tudorovci dost umírnili.
Už se nemůžu dočkat dalších dílů. :)

Žádné komentáře: