úterý 2. března 2010

Historka ze života

Sice je to v jistých ohledech docela osobní, ale čtenářky to mohou vzít jako inspiraci nebo spíš varování.
Byla jsem v lázních, nechala jsem si naordinovat antistresový program. Všechno bylo ideální. Nastěhovali mě do pokoje, takový mini-skromný pokojíček, vzápětí mi volali, že musím do jiného, prý nefunguje topení. Přestěhovali mě do pokoje s balkonem a úžasným výhledem na město. Pohoda.
Když jsme v lázních, musíte absolvovat konzultaci s lékařem. Já skončila u primářky a ta byla, hledám to správné slovo, taková "alternativní". Tzn. žádná chemie, jen čistá příroda vás vyléčí. Já tomu nevěřím, bylinky a přírodní preparáty na mě nikdy nezabíraly, ale budiž. Poslala mě na takový přístroj, který mi spočítal, že se v podstatě rozpadám, ale nebyla jsem na tom tak strašně, jako moje spolusedící u stolu, která v sobě měla 30% rakovinových buněk, či co. Pak se paní primářka aktivně rozhodla, že mi vyšetří prsa. A nahmatala bouličku.
I přes přesvědčování okolí jsem začala samozřejmě myslet na to nejhorší. Nevím, jak to popsat, ale bylo to nepříjemné a fakt jsem se bála. Rázem začnete přemýšlet, co kdyby "kdyby", v práci se nemůžete soustředit, přejde vás chuť úplně na všechno, včetně sexu a je vám velmi trapné o tom mluvit i s těmi nejbližšími. Na mamograf mě objednali celkem brzy, vzala jsem si kvůli tomu i dovču, protože jinak bych mohla jít k doktoru až tak za měsíc, dřív volno neměli.
Na mamografu jsem už byla, ale víceméně preventivně. Tentokrát na mě mamacentrum působilo o dost depresivněji, zvláště když v čekárně seděly ženy bez vlasů. Kromě tradičního komolení příjmení mě čekal dotazník, poměrně nepříjemná doktorka, která mě seřvala hned na úvod, když jsem otálela se svlékáním, vyděšená k posrání!!
Svlečená jsem za tou plentou čekala 20 minut - tzn. 20 minut čirého strachu.
Vyšetření trvalo asi pět minut, načež mi bylo sděleno, že kde nic, tu nic a ta bolest, která mě znepokojovala, je od žebra. Takže mi asi roste další. Mám za sebou týden děsu a teď to tak nějak doznívá. Holky, zajděte si na kontrolu. Já vím, že to je debilní fráze, ale je to tak a média vám to o hlavu neomlacují jen z legrace.

Žádné komentáře: