Prosím úzkostlivé samaritány, aby nečetli dál, protože tohle asi bude nad jejich síly.
Den před Štědrým dnem si tak sedím u McDonald´s na I.P. Pavlova, když tu nade mnou stane docela slušně vypadající, čistá i učesaná žena a ptá se: "Nemáte drobný?"
OK. Občas koupím Nový prostor. Dám drobné někomu, kdo se odevzdaně choulí na ulici nebo třeba hraje na nějaký nástroj, jako můj oblíbený harmonikář se psem na Národní třídě. Vynechávám mladé lidi, co tvrdí, že potřebuji na autobus a lidi, co vypadají schopně a přijdou za vámi až ke stolu.
Zavrtěla jsem hlavou a hodlala si číst dál. Ale paní se ke mně výhružně sklonila a oznámila mi, že jsem lakomá p**a a ať chcípnu. Dobrý, co?
Moji známí se okamžitě rozdělili dva tábory. Ten první tvrdil, že říct "mám, ale nedám", je úplně to nejlepší, ať se jedná o kohokoliv. Ten druhý říkal, že jsou přece Vánoce a lidé na sebe mají být hodní. Aha. Takže o Vánocích máme všichni "povinnost" být na sebe milí? A kdyby se to stalo třeba v létě, budeme říkat "je přece krásně, musíme na sebe být hodní?" K jakému názoru se přikloníte vy?
Všechny moje peněžní příspěvky budou nyní směřovat do psích útulků a ZOO. Němé tváře si pomoc zaslouží nejvíc. :)
A když už jsme u těch přání: Moc jsme se na Štědrý den nevytáhli, co přátelé? Samé ukradené veršovánky, nebo texty vypocené na poslední chvíli... No, i já jsem byla neoriginální. I tak si vašich sms přání vážím! Děkuju! :) Myslím, že až budeme posilněni alkoholem, nebo jen bujarou novoroční náladou, bude to lepší.
BTW - Vyhodila jsem jeden dárek do odpadkového koše. Myslela jsem, že je to nějaký omyl. Nebyl. Byl to dárek od "tchýně". Shit happens! :))) (ale vylovila jsem ho!)
5 komentářů:
To od té paní nebylo hezké, ale potvrzuje to, že jsi udělala dobře.
Já osobně jsem k takovým individuím štědrý zcela náhodně, občas dám, občas nedám nějakou tu desetikorunu, momentální poměr bych odhadoval 40:60 že dám (jakože spíš ne).
Co se týče té povinnosti být milý o Vánocích - člověk nic nezkazí, když se přemůže a bude milý. No a ničemu nepomůže, když se bude tvářit jak kakabus a odkazovat na to, že by byl raději, kdyby na sebe byli lidí hodní celý rok ;-)
Právě kvůli několika takovým zkušenostem je má odpověď stále stejná - nemám, nedám. Ať je to kdokoli, ať jsou Vánoce nebo nejsou Vánoce. Věřím, že když se člověk snaží, může se bez škemrání o peníze obejít. Možná teď spousta lidí ztratila iluze o mé maličkosti a bude mi odporovat, ale taky radši budu přizpívat na ty útulky - tam je aspoň vidět nějaký ten vděk a snaha.
Já tak letos přemýšlela, kde se ta všechna přání berou. Všechna stejná a přece každé jiné. Ale přijímání neosobních veršů už několik let neřeším. Prostě jsem ráda, že si lidé vůbec vzpomněli. A když si vzpomenu na obsah pohledů, které se rozesílaly dřív - bylo to možná i horší: "Šťastné a veselé přejí..." Takhle se člověk aspoň pobaví nad špatností verše. :D
No, co se týče mě, pokud vím, že to něčemu pomůže, tak přispěju. Proto každý rok kupuju tu malou žlutou kytičku a od milých skautíků v centru. Ale abych někomu dala peníze a on šel za roh pro lahváče... No nevím...
Co to bylo za dárek? :)
michi: To ti musím ukázat, to se musí vidět. Výkřik umění. :)
Okomentovat