PF 2010

Letos se omezím na velmi skromné přání. Takže všem, které mám ráda a kteří mají rádi mě, přeju krásný a úspěšný rok 2010. A těm, které nemám ráda a kteří nemají rádi mě, bych mohla klidně napsat "naserte si", ale také vám přeju krásný a úspěšný rok 2010. Přece jenom víme, že na každýho z nás jednou dojde. :))

Nelinkovat...opět

Chtěla jsem napsat report z Kopru, ale hrozí, že to Budji nebo David vystaví na FB a to bych vážně nerada, takže bych to tak nějak vzala hopem.

Nebudu lhát, že to byl super con, nebo strašný con. Standartní con. Já ráda jezdím na cony, ať se tam děje cokoliv. Je to totiž, kupodivu, hlavně o programu, což mnozí tak trochu zapomínají.
Takže pokud máte chuť courat po chodbách, drbat, rozebírat své duševní stavy, nebo radši chatovat s těmi, co zůstali doma, zkuste třeba přednášet - nebo nosit kostým. Je to bezva, když už teda nějaký máte, tak si ho vemte - k čemu jinýmu totiž je, než abyste se v něm ukázali. Já ty kostýmy ráda nosím, i když zrovna na Kopru se mi do nich nechce, páč je tam kosa...
Letos jsem málem nejela, ale fakt jsem chtěla. Nerada poslouchám ty, co říkají - "ne, já nepojedu, já nechci", když chtějí. Já fakt chtěla jet. Davida by totiž určitě mrzelo, kdybych nejela. Ne snad proto, že by tak děsně toužil po mé přítomnosti, ale protože by měl brajgl v programu. Mrzel by ho totiž každej, kdo by nepřijel - třeba i proto, že je to platící účastník... :)
Budji a Stařík mě napájeli Létajícím Jelenem a švestkami. Kluci, takhle výborně už jsem se dlouho nenapila a ani mi nebylo blbě.
Migův dokument jsem neviděla celý, ale už vím, co na něm zkritizovat. Vzhledem k tomu, že zpočátku netušil, co chce vlastně točit, tak ty úryvky, co jsem viděla, byly dobré. Nicméně pod pojmem dokument si představuju něco svižného, ne utahaný rozhovor s nějakým geekem hned v úvodu, co vás odradí. Pokud je to dokument o muži, co hledá na conu ženu, tak bych vynechala tu omáčku okolo. Ti ostatní jsou jen křoví a netřeba jim dávat prostor, i když je celkem zajímavé, že po shlédnutí má zrovna tohle křoví pocit vlastní důležitosti, i když se tam sotva mihnou. To je půvab dokumentu. Hlavně když točíte dokument, tak nikdy netušíte, kolik toho natočíte a co z toho vlastě použijete. Takže třeba se může stát, že si jisté věci vyložíte jinak a pak z toho vlastě vyleze to, že tvůrci se to prostě hodilo, protože lepší záběry neměl.. I to je půvab dokumentu - každý si tam stejně najde to svý.
Jinak Mig za pět let přijde na to, že je gay, tak já jen, abyste to věděli. :)
Trochu nepříjemná chvilka nastala, když dorazil pan Vojvodík. Po určité zkušenosti jsem se rozhodla, že si veškeré informace o mém soukromí, ať už je to minulost, či přítomnost, nechám pro sebe. Ale probíhalo to přesně tak, jak jsem čekala. Stíhačka v nedohlednu, tak mistr leze po všech ženách, které působí přístupně, nebo se mu ty ochotnější vrhají samy na klín. A když vidí ty ostatní ženy, tak se rozpačitě směje a není schopen cokoliv říct. To je pan Vojvodík a takový vždycky byl. Jsem vlastně ráda, že nepatřím mezi tu první skupinu žen. Aspoň vím, že si mě bude vždycky vážit.

S Bossi rozjíždíme Rebellegion. Dělám to hlavě proto, protože cítím, že fanoušci se chtějí někde sdružovat, i když já to vnímám jako kravinu. Každopádně pokud to má zlepšit kvalitu kostýmů, jdu do toho. Na druhou stranu mě dost otrávilo, že nikdo z těch Jediů, co jsem tam viděla pobíhat, nepřišel. Jedna pak řekla, že si té přednášky v programu nevšimla.. Díkybohu, že tam přišla celá 501. Jenže ti to tak nějak nepotřebují, takže chvíli ve mě převládal pocit, že se na to můžu vykašlat. Ale Bossi se nadchla, takže... proč ne, třeba se to nějak vystříbří a konečně tu nebudou běhat lidi s nedodělanými kostýmy.

A jinak se vlastně a conu nic zvláštního nestalo. Ráda bych to teď zakončila moudrem, co mi říkala Eliška, ale nemůžu si vzpomenout, takže jdu prohledat její profil na FB...
...no, byla to fuška, ale už to mám: Stress in life comes from making things more important than they really are. Failure comes from making things less important than they are ...

The Tudors: 4. série

Už se nemůžu dočkat 4. série Tudorovců. Vzhledem k tomu, že intenzita sexuálních scén v každé sérii klesala, stejně jako Jindřichův úd, myslím, že už se žádných nedočkáme. (alespoň ne takových, jaké byly v 1. sérii :)) Henryho poslední manželství s Catherine Parr nebude založeno na sexu, viz níže. Ne, že bych byla z herečky Joely Richardson nadšená, štve mě už dlouho v Plastické chirurgii, ale historický kostým jí sluší. Henry není žádný vepřák, dokonce chodí po svých, což skutečný Henry nechodil, ale, proboha, co ta kozí bradka?? :)

Nelinkovat! Nebo to smažu!

OK. Facebook je totálně rozjebán a ty blogy se přece jen pro reporty vyplatí. Na FFS jsem byla 3x v životě. Jednou se protáhl přes Silvestr (jeden z nejlepších Silvestrů, co jsem zažila) a druhý už si nepamatuju, asi nebyl ničím důležitý. Letos jsme slavili 10. let pořádání Star Wars conů v ČR. Takže bilancování... Nějak nebyl čas ronit slzy, zpytovat svědomí. Já jsem se bavila a podobnou radost jsem viděla i u ostatních. Něco už odvál čas a už to nikdy nebude stejné, ale přišli noví lidé, takže nové vzpomínky a věřím, že nás toho ještě hodně čeká.
Ubytovali jsme se na starém dobrém statku (také spousta vzpomínek, stačilo se jen podívat na jednu postel a už jsem měla v hlavě, jak na ní Voden vyřvával "družice, vy svině, já vím, že mě sledujete!) Byl tu Dort - už bez Moniky, ale pořád stejný pohodář plný pozitivní energie. A i když se známe už dlouho, zjistila jsem, že jsme oba velcí odborníci na léky :)) Eliška, která na fotkách seděla u stolku a klikala mi na fotky - se opět objevila po mém boku a klikala na videa a na fotky - stejně jako před x lety. :) Škoda, že nefungovala ta Snídaně, že Radku? :))
Přijel David a potvrdil, že všichni stárneme, protože v neděli měl opoci a bylo mu brutálně blbě.
Tak nějak jsme všichni přibrali na váze a na sebevědomí. A změnili jsme se. Patrik byl kdysi Empatrik, ale jeho vyprávění o rozzuřeném skřetovi v jeho bytě bylo úchvatné. Z Bossi je mladá dáma, se kterou jsem si výborně popovídala a její schopnosti brzy ocením ještě víc. Na conu mi chyběl Milan. Už tam prostě patří, už jsem zvyklá, že se čas od času někde vynoří a tentokrát nic. Sovog nás většinu ocenil za jakési zásluhy, každopádně asi u tří lidí jsme tak trochu nechápali, zač to ocenění dostali. Píšu množné číslo - nechápali! Bylo nás totiž víc, takže to nebyl jen můj názor. Nejlepší bylo stejně předání dárků Sovogovi. Myslím, že byl dojat. My ostatní jsme byli tak trochu mimo, myslím, uvidíme, kdo dostane ocenění za pár let, po sobotní noci už pár tipů máme. :)
No a pro mě byla sobotní noc docela šmuzig. Opila jsem se jak to hovado. :) Měla jsem 4x Sex on the beach a tu bílou sračku s ananasem. Pak jsem upíjela Davidovi vodku s džusem a uctívala Pájovy kozy. Pája je gay, moc krásný gay a jeho vymakaná hruď je prostě výstavní. Takže jsem se prohlásila velekněžkou Pájových koz a skládala mu obětiny. Pak jsem přemlouvala dalšího gaye, aby si to ještě rozmyslel.. Pak mě naštěstí Xyll odtáhla domů. Ráno se na mě všichni pobaveně usmívali a já myslím, že takhle ožralá jsem nebyla snad pět let. :) Takže prostě oslavy ve velkém stylu bez zbytečného filozofování a tak to má být. :)

Poslední?

Pamatujete, když přišel velký boom blogů? To už je dávno pryč. Veškeré nové internetové aplikace odumírají velmi rychle a přicházejí nové a nové, brzy natáhne brka i drškoknížka a přijde ještě větší zlo. :)
Na blogy se píše už méně a méně. Nebo se vám to nezdá? Mně ano. Proto vážně uvažuji o zrušení, popř. o zaměření blogu pouze na kostýmy. Stejně ty osobní žvásty nepřinášejí dobrotu, že? :) Navíc mám dojem, že to tu čte až moc lidí. :)
Je pravda, že na facebooku nenapíšu nijak závratně dlouhý report, ale od čeho je tam aplikace poznámky? :)
Jinak pokud čekáte na pravidelnou dávku nějakých mouder, tak se mám dobře a doufám, že vy taky. Poslední, co mě přimělo k zamyšlení, byl dlouhý e-mail jedné mé ex-spolužačky, ve kterém mě dost nelichotivě nazvala. Plácala cosi o courách... OK. Asi bych už si měla zvyknout, že když nemám ve svém věku děti, dělám v televizi, na prsteníku mi nesvítí okov lásky, nežiju se stálým partnerem minimálně rok, mám obstojnou postavu a ten hezký chlapec se na mě usmívá víc než na ostatní, tak mě ti/ty, kteří/které to mají trochu jinak, nebudou rozhodně milovat. Jen si říkám, proč někteří lidé jsou schopni soudit tak povrchně. Že lidi soudí rychle, je celkem normální, nikdy nikdo neví, jaký ten druhý skutečně je a co v životě prožil. Já si ale nestěžuju a neupírám těm ostatním to, že spatřují svoji náplň života v touze rychle se oženit/vdát, k někomu se nastěhovat, mít s ním děti a práci brát jen jako zdroj obživy. Z toho už jsem za poslední tři měsíce vyrostla... Možná taky proto, že se mi podařilo překonat jeden problém, který se se mnou táhl už hodně dlouho. To vše za pomoci jednoho fajn člověka. Zírala jsem, jak málo stačilo.

Tak umírajícím blogům zdar. :)

The Tudors: 4. série

Tak takhle bude vypadat Henry a Vévoda ve 4. sérii Tudorovců. Jak vidíte, mladí definitivně v tahu, takže ve 4. sérii už bude ještě míň sexu, než ve třetí. Jak jste si jistě všimli, počet sexuálních scén od 1. série klesal a klesal :)





Henryho potomstvo





A nakonec... Joely Richardson jako Catherine Parr, Henryho poslední žena.

2 roky v jobu

Cece to nakousnul na svém blogu, tak já se přidám, i když je ještě poměrně brzo. 1. listopadu to bude 2 roky, co jsem nastoupila do práce. Pokud si vzpomínáte, vloni to vypadalo docela tragicky, ale teď musím konstatovat, že už jsem si našla své místo.... Své "místo" i "místo". :)) Zjistila jsem, že na něco prostě mám žaludek a na něco ne a taky jsem si nechtěla stresem zničit zdraví.
Moje práce mě baví a není to pro mě jen zdroj obživy. Je to koníček. V tomto oboru to ani jinak nejde. Samozřejmě jsou věci, co mě serou a mám dny, kdy toho mám dost a nejraději bych s tím sekla, ale když mám možnost setkávat se se zajímavými lidmi a mnohdy v atraktivním prostředí, tak se rychle uklidním. A také dělám pořád něco jiného.
Hodně věcí už jsem si zautomatizovala, už při nich nejsem tak ve stresu jako předtím. Včera jsem dostala na starosti studentku-stážistku. Radovala se z každé kraviny, která mě osobně už přijde naprosto běžná (jéé, kamera, jéé, archív, jéé Leoš...) a já jí trochu záviděla. Kde je moje mladické nadšení, naivita a studentská léta sladké nevědomosti? :))
Našla jsem si i dobré kamarády. Jsou to dva gayové, každý je jiný, ale už si to tam bez nich nedokážu představit a můžu o nich říct, že jim důvěřuju a oni o mě leccos vědí. Toho jednoho jste koneckonců mohli potkat na FF.
Měli jsme měsíc a půl pauzu, takže jsem si užila měsíc a půl placené dovolené. Je to dobře, jsem bohužel pořád na všechno sama a dovču si bohužel nemohu jen tak vzít.
Nicméně po pauze vyvrcholil můj spor s mojí nadřízenou. Rozepisovat to nebudu, ale napětí mezi náma vyvrcholilo obviněním, proti kterému jsem se rozhodla bránit jak před ní, tak i před šéfem, kterého si vážím nejen jako člověka, ale respektuji ho i jako šéfa, který mě toho hodně naučil. Troufám si říct, že to dopadlo v můj prospěch, co bude dál, se uvidí. Doufám, že už to bude vpořádku, protože tohle jsou věci, která vám tu práci mohou brutálně otrávit. Taky mi trochu znepříjemňuje život nový kolega, který se vyžívá ve fekálním humoru. Už jsem se také smířila s faktem, že kolem mě je spousta úchyláčků, kteří si myslí, že když vám řeknou "nezhublas nějak přes hrudník", tak vás tím oslní. Něco vždycky musíte překousnout.
Jsem ráda, že mám práci, při které ještě stíhám své koníčky. No a co dál? Nevím. Prý chci především svobodu a kariéru - to jsem neřekla já, to jsem se doslechla. To první chce v podstatě každý, jen si pod tím taky každý představuje něco jiného. A kariéru? Tak na půl. Kdo by ji nechtěl. Já po ní ale nejdu přes mrtvoly, nebo se nijak zvlášť nesnažím. Už sem si ověřila, že někdy nemusíte lézt nikomu do zadku, abyste se někam dostali. A kdyby se naskytla nějaká dobrá příležitost? Upřímně... vy byste to nebrali, pokud by vám to vyhovovalo? :) A vůbec - vy mi do hlavy nevidíte a já vám taky ne. :)
Těm, co letos ukončili školu přeju, aby se někde upíchli a pracujícím, aby je nezasáhla krize.


P.S. Ano, v tomto příspěvku jsou narážky, které řešte se mnou v mailu nebo v komentářích a ne ve vašich profilech na FB. Díky.

Obrazomluva

EDIT: Napjaté očekávání... trochu rozpačité, ale napjaté.




Můj drahý Vévoda měl narozeniny...




Křehká Catherine Brandon


Missing you...



...a vidlička a nůž.. :)

Doporučení

Prosím, pokud Vás tento blog nějak dráždí, uráží, nebo máte pocit, že jsou zde na Vás narážky, tak mám pro Vás jednoduchou radu: Nechoďte sem a nečtěte ho. Co jiného Vám asi tak můžu poradit?

Pokud máte i v tuto chvíli dojem, že je toto nějaká narážka na Vás, tak se pletete. Takže pokud máte tendenci v mých příspěvcích hledat jednu narážku za druhou a skutečně tedy nějakou najdete, tak požádejte o vysvětlení přímo mě a nekomentujte to někde jinde (zvláště tam, kde si to nemůžu přečíst, tudíž se k tomu nemohu ani vyjádřit), nebo s tím nepronásledujte mé přátele. Pokud něco napíšu, tak si za tím stojím a jsem schopná to odůvodnit.

Na druhou stranu - proč bych měla vysvětlovat všechno, co napíšu. No, mohla bych. Napsat upozornění: "Pozor, právě čtete narážku na XY..."

Taky bych mohla psát jen o kostýmech a nevyjadřovat se vůbec k ničemu. To byste ale neměli co řešit, ne? :)

Pokud sem chodíte jen proto, že čekáte na materiál, kterých byste se mohli zaobírat, tak to už je Vaše věc.

Teď pozor, nyní spratkovitě vykřiknu: "Já si můžu psát, co chci!"

Ale opět zdůrazňuji - něco se Vám nelíbí? Tak sem nechoďte.

"Lázeňský život je strašná prdel"

Název tohoto příspěvku je inspirován výrokem, který jsem zaslechla na kolonádě v Mariánských Lázních. Vyslovila to jakási starší paní. Takových starších paní a pánů je v lázních hodně. A nejen Češi. :)
Nicméně po dohadech s pojišťovnou (na zabití!!! Bez komentáře) se uvolili jako exematikovi a astmatikovi uhradit část pobytu v lázních. Správně byste měli v lázních trávit minimálně 14 dní, což jsem odmítla kvůli práci a také bych se asi ukousala nudou.
Vydala jsem se do Mariánských lázní. Je to nádherné město. Jedna hlavní třída, všude samé parky, krásná kolonáda. Bydlela jsem v hotelu Vltava a za tučný příplatek jsem dostala samostatný pokoj. Původně mě chtěli šoupnout do pokoje k někomu neznámému, to jsem samozřejmě odmítla. Koukali byste. Takové lázně nejsou zrovna laciný špás. Naprosti mě bydlela paní. Chodila o berlích, byla po těžké operaci kyčlí, trávila v lázních tři neděle a doplácela 62 tisíc. Zbytek zatáhla pojišťovna.
Byla to pohoda. Ubytovala jsem se, dostala župánek, kartičku do bazénu a výřivky a šla na oběd. Tam skončila na celých 10 dní ta sranda. Jídlo bylo fakt hnusný a žádná školní jídelna se mu nevyrovná. Na výběr bylo pět jídel. Snídaně ušla, co se dá zkazit na vejcích nebo šunce. Je jasné, že nebyly žádné hranolčičky, řízečky, ale samá dietní jídla. Nějaké to maso, pořád slepená rýže, těstoviny... Hnus, vážení. Rýže se dá zkazit na x způsobů, těstoviny na x způsobů rozvařit. Navíc jsem nechápala ty miniporce. Měla jsem plnou penzi a měla jsem pernamentně hlad. Vrchol byl, když jsem zjistila, že cizinci mají úplně jiné jídlo než Češi. A samozřejmě lepší. :)
Že v tom nejsem sama i potvrdila i jedna pokojská, která říkala, že horší kuchyni skutečně nezažila. Vyžrala jsem na pokoji celý minibar - tzn. oříšky, křupky, apod. a ti hajzlové mi to pak nedoplnili. Taky dobře, asi bych se pak nedoplatila. :)) Nejlepší jídlo, které tam bylo, byl krůtí plátek s kroketami a rýží!! Zmiňovat, že důchodci se na jídlo vrhali jako sarančata asi říkat nemusím. Češi ještě ušli, Rusové brali jídlo na snídani po hrstech. Snídaně byla od sedmi do deseti, když jsem přišla v půl deváté, už bylo skoro všechno sežrané. U oběda zase byly už v jednu vyžrané všechny knedlíčky v polévce. V Mariánkách se také léčí mentální anorexie. V našem hotelu jsem pár kostřiček potkala, ale jelikož jsem sama zhubla dvě kila, nechápu, jak jim pobyt mohl pomoct.
Jste v lázních, takže vás čekají procedury, které vám určí lékař. Byla jsem poslána k sympatické doktorce, která mi doporučila inhalace, suchou plynovou lázeň, perličkovou lázeň se solí z Mrtvého moře, klasickou masáž, skupinový tělocvik a denně plavání v hotelovém bazénu a vířivku. A samozřejmě pitný režim - Lesní pramen.
Bohužel také musíte v lázních na odběr krve. Nesnáším to. Vylezla jsem z postele v 6 ráno a v pyžamu a županu se vydala na ošetřovnu. Nelze jaksi dávat krev, když jste ještě v somnambulním stavu a když máte nízký tlak, hlavně když je i po ránu nižší než normálně. Samozřejmě jsem omdlela a probrala se na podlaze ošetřovny s nožkami ve vzduchu. Krev byla ovšem v pohodě, až na to, že mi jaksi cholesterol leze nahoru.
Za prameny se musíte vydat na kolonádu. Nejlepší je Rudolfův pramen, totální hnus je Karolinin. Lesní pramen už zřejmě dochází a hlavně je umístěn ze všech nejdál, uprostřed lesa a navíc je přístup k němu omezen. Když jsem ho po dvou hodinách našla, byl pavilón zavřený s tím, že otevírací doba je jen 4 hodiny denně. Druhý den jsem přišla včas a dalo se to pít.
Inhalace léčivých výparů mi dělala problémy jen první den. Začala jsem se dusit, ale bylo mi řečeno, že je to normální.
Suchá plynová lázeň byla funny. Vlezete si po prsa do igelitového pytle a oni vám dovnitř napumpují Mariin pramen - léčivý plyn. Prý je to dobré na prokrvení. Zkusila jsem ten plyn nasát a málem mě to porazilo. Na konci pobytu jsem se dočetla, že tento plyn působí hlavně na tvorbu sexuálních "čehosi", takže už jsem se pak nedivila, že jsem po nocích převelie často myslela na to, nač jsem myslela.:))
Perličková lázeň byla cool. Vana se solí, která nepálila a po výlezu z koupele vás čekala dvacetiminutovka, kdy vás osušili, zabalili do prostěradla a nechali odpočívat.
Na masáž mě poslali k mladému klukovi. Bylo to docela trapné. Vešla jsem, v místnosti stál pohledný muž a řekl: "Tak se svlíkněte." Poté se představil jako Jindřich. "Královské jméno." podotkla jsem mnohovýznamově a on se zatvářil nechápavě. Tím byl u mě odepsán. :)) Masíroval dobře, ale ke konci pobytu jsem se objednala na celkovou masáž k nějaké paní ze Slovenska. To byla fakt MASÁŽ. Totálně mě vyrasila, že jsem se nemohla v noci hýbat, ale konečně jsem měla dojem, že ta masáž k něčemu je.
Skupinový tělocvik byl nejhorší. Chtěla jsem cvičit v bazénu, ale kvůli exému jsem nemohla. Tak jsem cvičila s důchodci na žíněnce. Pána vedle mě to bavilo. Více než cvičitelku sledoval moje spodní prádlo lezoucí zpod tepláků nebo trička. :)

Mariánské lázně jsou krásné město s jednou jedinou hlavní třídou. Všude kolem jsou lesy, parky, potůčky... Klídek, nádhera. Na hlavní třídě jsou hlavně hotely, zlatnictví, suvenýry a rákosníci. Protože jsem trpěla hlady, vydala jsem se hledat potraviny. Místní Kaufland jsem nenašla, narazila jsem jen na potraviny, kde měli housku za 8 Kč. Tak jsem si tam koupila akorát dvoulitrovou Colu za 44 korun a rozhodla se být raději o hladu. :))

No jistě, a co nějaká ta noční zábava? Nic, přátelé. Relaxovala jsem. Jen jednou jsem si skočila do hotelové restaurace na víno a šeredně na to doplatila, když se na mě pověsil sedmdesátiletý stařík a já s ním půl hodiny tančila na "cosi", co tam provozoval chlápek ze synťákem a nějaká "zpěvačka", která by neprošla ani základním kolem Superstar.
A lázenští šviháci? Jistě - věk tak tři roky před vlastní smrtí. Ale čím starší, tím chlípnější. V parku jsem hladila koně, co táhli kočáry (20 minut za 650 korun), opodál seděli dva šviháci a volali: "My chceme taky pohladit." Sorry, valachy nehladím.

Užívala jsem si faktu, že nemusím na nikoho mluvit, s nikým se dohadovat, kam půjdeme, co budeme dělat.... Opět jsem poodhalila další půvab singles. Nakonec ke mně ke stolu v jídelně posadili tři starší paní. Zírala jsem, jak mohou být i důchodkyně pohotové, zábavné, jak jsou schopné bavit se o něčem jiném, než jen o nemocích a o počasí. Konkrétně jedna byla bývalá učitelka, která dlouho přesluhovala na druhém stupni, nakonec odešla poté, co jeden její žák odmítl přeskočit kozu se slovy: "Tak si to přeskoč sama, ty píčo, já to neumím." Tehdy definitivně zlomila hůl nad dnešní mládeží. :)) Na rozloučenou mi dokonce koupily čokoládu.

Bylo to, až na to jídlo, moc dobré. Ani jsem nemusela jet k moři, nemusela jsem se stresovat letem, výměnou peněz, nebo průjmem z cizokrajných specialit. Skvělý relax, krásné město, klídek, čistý vzduch. Nejen v okolí, ale i v mé hlavě.

Čaroděj vs. Upír

Nechtělo se mi psát typickou recenzi na posledního Harryho Pottera. Nakonec jsem si někde přečetla názor, že filmová sága HP už brzy skončí a teď se bude stejně nadšeně očekávat série filmů Stmivání. To si žádá o srovnání.
Co se týče knih, tak o Rowlingové jsme se učili i na škole. Prý opět vzbudila zájem o romány na pokračování. Meyerová se na té vlně svezla. Tak i tak bych tahle díla vůbec nesrovnávala. Rowlingová vytvořila nový, propracovaný fantasy svět, vytvořila nová slova a je celkem jasné, že tahle dáma má prostě skvělé nápady a velkou fantazii.
Meyerová si vzala legendu a v podstatě ji přetvořila k obrazu svému - nebo spíše zpaskřivila. Vytvořila nadpozemsky krásné upíry (není první, podobně fascinována je i Riceová, ale trochu jiným způsobem), kteří jsou vegani, či co, lesknou se na slunci a můžou splodit pololidského potomka. Pozvedám oči v sloup. Nic nového a také něco, co je naprosto mimo mé chápání upírů. A to nemluvím o vlkodlacích. Přístup sice v jistých ohledech inovativní, ale na výše zmíněnou Riceovou to skutečně nemá. Zvláště když Meyerová od svého nadpozemsky úžasného hrdiny nemá absolutně žádný odstup.
S tím souvisí to, že Rowlingová narozdíl od Meyerové UMÍ psát. Je sice pravda, že posledním knížním Potterům by prospělo seškrtání a krácení, ale na eleboráty a neustále se opakující chvalozpěvy na upíra od Meyerové to nemá. Meyerová všechno okecává jak může, přičemž ve středu je její milovaný hrdina, do kterého není zamilovaná jen hlavní hrdinka, ale i sama spisovatelka a to tak strašně, že to přímo stříká z každé věty.
První díl jsem vydržela, druhý přetrpěla, u třetího jsem si četla každou desátou stránku a u čtvrtého dílu jsem skončila u věty: "Už nemám pět dní měsíčky." To už píše líp i jakákoliv jiná fanynka fan fiction.
Osobnost Meyerové je sama o sobě dost fascinující. Spisovatelka je údajně členkou nějaké církve, která povoluje sex až po svatbě, navíc ho chápe jen jako akt ke zplození dítěte. Kritici Meyerové vyčítají, že Edward Bellu v podstatě neustále psychicky týrá a ponižuje. Dívka musí prosit o polibek či jiný projev lásky a on se k ní chová velmi odmítavě - a že je upír ho fakt neomlouvá, podtext celého vztahu je údajně dost nahnutý. Ale i tak pubiny dost fascinuje. Nechápu.
Díkybohu za jiskření v knihách Rowlingové. Pošťuchování Rona a Hermiony? K nezaplacení.
Co se týče knih, tak u mě vede Harry Potter. Někdo může argumentovat, že Stmívání je zaměřeno hlavně na čtenářky, ale poté, co jsem se dozvěděla, že to hltají i 25-letí muži, tak jsem se fakt zamyslela.
Princ dvojí krve jako kniha je spíš takový přestupový můstek pro závěrečný příběh. A u filmu fakt nadšená nejsem.Byl to první film s Harrym, u kterého jsem se nudila. Kdybych nečetla knížku, viteály z filmu vůbec nepochopím, navíc tam chybělo x věcí, třeba Brumbálův pohřeb. Pořád jsem čekala na nějaké bombastické finále a pořád se nic nedělo. Musím ale ocenit, že všichni herci se zlepšují. Rickman je boží neustále, u Pottera si prostě nemůžu vynachválit obsazení. Emma Watson (neustále největší objekt pedálů celého světa) mě zase štvala o něco méně, už nedělá ta přehnaná gesta, Grint byl dobrý od začátku, s Radcliffem jsem se už smířila. Můj nejoblíbenější filmový díl už asi zůstane Ohnivý pohár.
Co se týče filmu Stmívání, tak ta herečka, co hraje Bellu, je mi sympatická. Podle mě táhla celý film, kterému jsem se celou dobu smála. To se nedá říct o Pattinsonovi, či jak se ten frajer jmenuje. Všimli jste si těch rádoby "cool" pohledů, co neustále hází? Připadá mi, že na svou hereckou partnerku ani zdaleka nemá, ale to je vlastně celkem jedno, protože všichni stejně čekají, až zas řekne "miluju tě", nebo až si svlíkne triko. :)

A nyní ukázka toho, jaká je to vlastně lama: :))

Report - part II.

Bylo mi řečeno, že jsem odflákla report z FF. Odflákla jsem ho víceméně záměrně, abych zase nebyla nařčena, že píšu v náznacích.. Ale dobře. Inspiroval mě trochu i Budjiho report, nějaké ty zvěsti, co se ke mně donesly a hlavně jsem vůbec nepoděkovala lidem, co mi pomáhali.

S Cosplayí bylo letos více práce než vloni. Starosti mi přidělávali hlavně účastníci, kteří nejsou schopní číst nástěnky a pak si stěžovali, že jsem je odmítla vzít do soutěže. Fakt nebudu kvůli každému znovu a znovu dělat seznamy. Zařekla jsem se, že příští soutěž bude jen v případě, že dostanu větší prostor na stránkách FF a pokud bude opět moderovat Milan. Publikum ho miluje, prý je pohotový. To jsem věděla vždycky a tuhle laťku, co nasadil, nikdo nepřeskočí. Dodatečně děkuju Elišce, Thal, Míše, Evě, Invi, Willovi, Davidovi (co tam zase seděl a smál se mi, ale dobře.. :)), Xyll, klukům z 501., Sammael a klukům z Honor. Taky děkuji Jarmomovi, že mi pomohl s vytištěním věcí a že nakonec přišel. Byla jsem ráda. I Cosplay dělám ráda, ten pohled na narvaný sál je mi dostatečnou odměnou a když jsem slyšela, jak už se od začátku tleskají a dostávají se do varu, fakt jsem málem zamáčkla slzu.
Letos jsme na pódiu viděli dva lesbické polibky (toho druhého jsem si všimla až na fotkách :)). Co uvidíme příště? Torchwood v akci? :)

Prý na Cosplay někdo nepřišel, protože jeho kamarádi na Cosplay nechtěli. Upřímně doufám, že je to dezinformace. Ne, že NECHTĚLI, ale NEMOHLI. I když taky vážně nemuseli chtít, ale snad to nebylo kvůli organizátorce a jiným malichernostem, ale třeba proto, že je kostýmy nezajímají.

Přednáším ráda. Moc jsem se na těch přednáškách nenadřela. Zjistila jsem, že jsem schopná o tom mluvit i bez přípravy, protože to mám ráda.

Trewor má skutečně vytříbený styl svádění. Kdo neslyšel, nepochopí. V jednu chvíli jsem měla i dojem, že mu Milan dá přes hubu.

Nazývejme věci pravými jmény. Když s někým začnete chodit, spolu s ním obvykle získáte nový okruh přátel, popř. ty staré zratíte, protože prostě máte nové. A když se rozejdete, tak vám dojde, že váš ex bylo to jediné, co vás spojovalo, takže už tak nějak nemáte potřebu se s těmi lidmi scházet nebo se bavit tak, jako předtím. To není nic špatného a rozhodně to neznamená, že už je nemáte rádi. Jsou vám prostě tak nějak volní a cítíte, že byste už nenašli společné téma.

Vévodo, ta první je krásná. Ta druhá je hodně od rány. Ta třetí není sice prvoplánová kráska, ale má neuvěřitelné charisma a taky má něco v hlavě. Ale asi bys s nimi už měl přestat mluvit. :))

Že Star Wars linie působila nepřipraveně? Co to je zase za kecičky? Když si vzpomenu, kolik práce s tím Budji a dam měli, tak se mi otvírá nůž v kapse. Dobrá připravenost je sice základ, ale není to všechno. Nehledě na to, že "galavečery" vzešli od nás, přesněji řečeno od Davida a jeho Koprconu. Moji dva kolegové z práce byli nadšeni, zejména z Kufru a celkového programu. Já jsem se také kufru zúčastnila, hrozně jsem té slečně fandila, byla na conu poprvé, byla zmatená, ale nakonec vyhrála a já byla šťastná za ní. Diskotéka ala Facebook byla ósm, škoda, že jsem se nezdržela.

Jedna věc mě mrzí. Salla se mě na něco zeptala a já jsem upřímně odpověděla. Měla jsem upito a teď se nedokážu zbavit dojmu, že jsem to s tou upřímností kapku přehnala, protože jak víte, někdy je lepší nevědět. Pokud tě to nějak sebralo, Sallo, tak se omlouvám, ale příště se už raději neptej. :)

S tím souvisí to, že určitého člověka mám sice ráda, ale v tomhle se zachoval jak kokot.

Lord má přezdívku, kterou nesmíme vyslovit. Je fakt zábavná. :)) A zábavný je i Lord, když se opije a jeho žena se umí rozjet, to byste zírali. :) Odešla jsem sice dřív, ale z fotek je mi jasný, že to byla hrozně "šmuzig" party.

Jsem ráda, že podpantofláč nepřijel, když se nad tím zpětně zamyslím. Těch důvodů je hned několik, ten jednodušší je, že kluci se bez něj chovají jinak - tzn. ne jako zvířata.

Koupila jsem si jahodový džus, šlehačku a skořici. Teď si pravidelně dělám jahody ala Voči :))

Když už se tady všude na blozích bilancuje, tak já říkám, že jsem spokojená a myslím si, že člověk by se měl naučit být sám. (Mělas pravdu, Eliško, díky :)) Má to svoje výhody a vyjmenovavávat je nebudu, málokdo to totiž pochopí.
Zároveň sebekriticky přiznávám, že jsem byla na conu rozpolcená mezi tři muže. S tím prvním jsem vše vyřešila, rozpatlávat to nebudu a vy to taky nedělejte. Co se týče toho druhého, tak jsme s Milanem plánovali, jak mu zavoláme, budeme si z něj dělat srandu a mě se to zdálo jako dobrý nápad. Ale pak mi došlo, že na to ještě nejsem zralá. A hlavně už s ním nechci mít nikdy nic společnýho.
O tom třetím si jakékoliv podrobnosti nechám pro sebe. Protože... proto. :)

A z toho plyne poučení - už nikdy nikoho z fandomu. A když nikdo z fandomu, netahejte ho mezi fandom. Doufám, že už jsem se poučila.

Byla bych ráda, kdyby někdo definoval slovní spojení "divný člověk."

Byla bych ráda, kdyby někdo definoval slovo "dobrej" a vysvětlil mi, proč to potřebuje slyšet.

Sneezes!! Sneezes! :) Jo, já si taky koupím IPhone. :)

Pája je super. David s ním tančil ploužák. Ano, s chlapem! A prý tančí líp než jakákoliv jiná baba. :)

Trekkies docela hodně kalí. Xyll se pořád vracela ve čtyři ráno. :))

Není nad to vypadnout z conu, na pěknou farmu, kde pobíhají ovce, chlupaté krávy a kde servírují dobré jídlo. Banán v čokoládě a BROOOSKVE (tzn. černý dildo a koule) byli vynikající. :)

Po conu se rozkřiklo, že nikoho nemám a hned jsem dostala pár nabídek kvalitního sexu. (To jen abyste věděly, že v tom nejste samy.)

Gree je miláček. Seděla jsem 4 hodiny na registraci a on 2x přišel, jestli něco nepotřebuju. Kdo z vás gentlemenů, kteří poskytují kvalitní sex, by to udělal, aniž by za to čekal nějakou "odměnu"? Pch. Žádnej.

Já jsem jedna z těch, co se fotila do kalendáře Akty fandomu. Zatím nevím, zda toho mám litovat, nicméně já tam budu jako členka nějaké klášterní školy. Ukázala jsem jen podvazky a kus podprsenky. Jsem toho názoru, že svůdné fotky se dají nafotit i bez toho, že ukážete kozy nebo klín. To si nemyslely některé další modelky. Řekla bych, že to hraničilo se soft pornem a výsledku se mírně obávám.

Slaninové tousty jsem si dala jednou. Byla v nich chrupavka. Fuj. Asi jsem měla smůlu. Ty ódy v jiných reportech ve mně pořád vyvolávají... chuť chrupavky.

Díky výroku jedné osoby jsem naprosto pochopila Elišku - v mnoha věcech. Doufám, že z toho má radost. :))

A závěrem ... něco závěrem. :)

King will find his one true love... again.. and again...

POZOR! SPOILERY! Nicméně pokud znáte dějiny, nic vás asi nepřekvapí. :))
V Irsku se začala natáčet čtvrtá a poslední řada Tudorovců. Jak řekl duchovní otec seriálu, série bude věnována posledním dvěma Henryho ženám - Katherine Howard a Katherine Parr. A pak dodal, že na konci uvidíme Henryho totálně zešílet. :) Nevím, co tím myslel, každopádně král má k tomu solidně nakročeno. :)
Tlusťocha rozhodně nečekejte, ale sexy fešáka už také ne:



Podle dostupných informací znovu uvidíme Annu Klevskou, Charlese Brandona a Mary. Zatím není jasné, jak velký časový posun od třetí série to bude, ale některé spoilery tvrdily, že syn Charlese Brandona už bude dospělý a že Brandon ve 4. sérii vůbec nebude. Další fámy naopak potvrdily, že fanoušci Vévody mohou jásat, prý bude mít větší roli než samotný Henry.
O Mary a Elizabeth zatím nic neprosáklo, nicméně doufám, že už bude nějak naznačena jejich budoucnost, Mary byla na můj vkus až moc kladná. :)

Dylinka Katka Howard byla také popravena, protože krále podváděla s pohledným Thomasem Culpepperem a prý do něj byla i zamilovaná. (zatímco do starého Henryho samozřejmě ne :)) Dokonce i na popravišti se vyznávala k lásce s Thomasovi.
Thomas prý nebyl zrovna charakter, ale bůhví, co s ním udělá Hirst. :)
Nicméně postava už byla obsazena. Je to vážně hezounek a jmenuje se Torrance Coombs.



Oficiální zdroje řekli, že postava Thomase se objevila už v poslední epizodě osmé série. Fanoušky tato nesmyslná zpráva pobavila natolik, že se rozhodli ho hledat a dopadlo to asi takhle:







Catherine Parrová ještě nebyla obsazena, ale někdo někde štěkl o tom, že by ji měla hrát Gillian Anderson. Ano, agentka Scullyová. Upřímně doufám, že je to blud a Hirst bude i nadále obsazovat neprofláklé ksichty.

FF 09

Kdo nyní čeká report plný oduševnělostí, narážek na jiné účastníky, či propírání některých ne zrovna fajn událostí na conu, tak ať raději přestane číst. Kdo čeká výkřiky, jak to bylo krásné/strašné a jak jsem štasná/nešťastná, tak se toho taky moc nedozví.
Nicméně letos jsem si splnila svůj velký sen. Vzala jsem si kostým Leiy z Nové naděje. Co naplat - Padmé je Padmé, má krásné kostýmy, ale Leia byla první a je to prostě symbol. Účes jsem si nasazovala půl hodiny, čímž jsem si vytvořila rekord v oblékání kostýmu.
SW con proběhl výborně. Letos jsem s sebou vzala kolegu z práce a moc se mu tam líbilo. Natáčel o conu dokument, takže možná se brzo uvidíte v televizi. :)
Letos to byla opět Cosplay, která mě zaměstnala a tento ročník byly problémy s některými účastníky, kteří prostě nedokážou číst nástěnky. Sammuel a Fox sestříhali úžasné video z předchozího ročníku, musela jsem zamáčknout slzu, Invi připravila super "Futurama vložky" a 501. skvěle zatancovala. Albi sice přišla na schůzku pozdě, ale není třeba si lámat hlavu, to se stane každému. Aspoň jsme si pak dali společně s Davidem a Libínkem lahvinku. :) a o schmutzig pokračování se radši nebudu zmiňovat. :))
BTW - už všichni víme, že ptát se na něco, co zcela logicky vyústí v bolestivou odpověď, není zrovna moudré a děláme to všichni. Pravda bolí. Nebudu říkat, nedělejte to, stejně to všichni uděláme.
Eliška mě v průběhu přípav na Cosplay poplácala po hlavičce, prý jsem se nervovala méně než vloni. Sice to zakřikla do doby, než vybouchl zesilovač, pravda je, že jsem myslela na úplně něco, nebo spíš na někoho jiného. Modrým už doufám došlo, že Vévoda to není, ten totiž byl celou dobu vedle mě v kině a s ním jeho 4 ženy.
S potěšením konstatuji, že toho člověka nikdo z vás nezná a já jsem nesmírně ráda, že jsem se s ním nemusela bavit o vrátkařích, sw fanech nebo jiných fanech. Byl to jak balzám na duši, vědět, že ten člověk nezná tebe, tebe nebo tebe a je ušetřen těch mnohdy stupidních, žabomyších a jiných válek.
Terminator 4 není tak hrozný a FF 09 byl dobrý con. Nic víc, nic míň.

His Obsession....

Berlín

Ještě minulý týden jsem na tréninku plácla: "Teď si představte, kdyby Jackson umřel, to by se hned o nás zvýšil zájem."
No, a on fakt umřel.
S naší taneční skupinou Women jsme nacvičily flirt sestavu na Billie Jean a vyrazily s ní do Berlína na velký taneční festival. Michael umřel den předtím. Nejdřív to vypadalo, že je to snad kachna, ale kdepak. Spolu s námi jel můj kolega z práce, Tomáš a jeho kamarád David s profi kamerou a s tou nás vytrvale pronásledovali. (Jen tak pro šťouraly - Tomáš je gay, takže s ním nic nemám a Davida jsem poznala až v Berlíně, navíc se zakoukal do jedné mé spolutanečnice :))
V pátek jsme prolezli město, největší zážitek byl pro mě památník obětem holocaustu.
Po dlouhé procházce jsme všichni odpadli a v noci psal Milan, že se těší na návrat krále. To jsem ještě netušila, co provedl.:)
V sobotu jsem dostala trému a bylo mi blbě. Sestavu jsme zkoušely v průjezdu u hotelu, hudba hrála z mobilu. Taneční festival se konal v šílené komunistické barabizně. Vystupovaly jsme už v jednu, protože naše lektorka měla se svou orientální taneční skupinou soutěž v hlavním programu. Sice jsme byly jen doprovodný program a mezi břišní tanečnice jsme absolutně nezapadaly, ale jen co moderátorka řekla, že tančíme na počest Jacksona, nahrnula se k nám spousta lidí.
Samozřejmě jsem to spletla v místě, kde jsem si myslela, že to spletu. V první řadě seděla nějeká paní s fialovým kloboukem, překřtila jsem ji na frau Trudi a jelikož jsem ji měla v zorném úhlu, tak jsem vrhala svůdné pohledy na ni.
Potlesk mě překvapil. A taky mě vždycky překvapí, jak dlouho se to zkouší, vy se nervujete a pak ty tři minuty utečou jak voda a konec. Lidi chodili za naší lektorkou a říkali, že to bylo skvělé.
Holky pak šly na kafe, já se vydala hledat sci-fi shop. V Berlíně mají houby, je to tam samej comics shop. Nakonec jsem pořídila plyšového Chewieho, hrneček se Snoopym a hodiny ve tvaru Vaderovy helmy. O těch jsem nevěděla, že když se začne stmívat, nebo se zhasne, tak začnou dýchat. V pondělí jsem si je pověsila a pak mi volala zděšená mamka, že vedle v pokoji něco dejchá a ona má strach. :)
Pak jsme fandily taneční skupině naší lektorky. Moderátorka měla šaty s tak vysokým rozparkem, že jí bylo vidět až do krku a paní organizátorka měla s sebou oblečnou čivavu, která zpočátku vypadala jak vycpaná.
Večer jsme se na pokoji všichni opili. Tomáš je bývalý profesionální tanečník, dělal křoví třeba Hance Zagorové, takže když se opil, byl k nezastavení.
Pak proseděl půlku noci na záchodě, protože mu bylo zle a David kamsi zmizel s mojí kolegyní, kterou si neustále někdo pletl s prostitutkou. Možná už jí příště asi fakt řeknu, ať se obléká jinak.
Druhý den jsme zjistili, že v Berlíně mají v neděli všude zavřeno. Nakonec jsme skončily v sex shopu a pořídily pár dárků pro naše blízké. Moje maminka dostala skákajícího fosforeskujícího pinďoura. Já jsem si taky něco koupila... :))
Když jsem se vrátila, ukázalo se, že Milan je prostě odvaz. V Praze potkal náhodou člověka, který mi dost ublížil, vklidu za ním i spolu se svou společnicí nakráčel a aniž by cokoliv zásadního provedl, uvedl ho zřejmě do řádné schízy. Doufám, že to ještě rozvineme.
V Berlíně to bylo skvělé. Zapomněla jsem tam na pár věcí, některé se mi vrátily.
Uvidíme se na FF, děcka. :))
V červenci vystupujeme na písničku jedné zpěvačky... Radši nebudu říkat její jméno, ten lístek stál děsný prachy, tak bych byla ráda, kdyby vydržela. :))

Král neutíká z boje...

Začnu trochu netradičně. Dnes jsem měla se šéfovou rozhovor na téma "co je animovaný film?" Přiznám se, že jsem to vzdala. Nicméně řekli byste, že film, ve kterém hrají živá zvířata, jen pohybují ústy a jsou dabovaná, je animovaný? Pokud řeknu "dívejte se na tento animovaný film" diváka to zmate, i když se tím možná myslí počítačová animace... Nebo já nevím.
Minulý víkend mě Valkýra vzala na menší sraz. Ověřovala si celkem pečlivě, jestli se mi na něj chce jít. Přiznávám, šla jsem hlavně kvůli ní, protože jsem ji dlouho neviděla. Když se mě kolem půlnoci zeptala, jestli mi ti lidé chyběli, odpověděla jsem pravdivě. Ano. Jedna osoba se možná vedle mě cítila nesvá, ale nezlobím se na ni. Narozdíl od jiných měla rozumné vysvětlení, nepoužívala žádné rádoby morální fráze a já její argumenty uznala. A ráda jsem ji viděla.
Eliška mi minulý týden na jednu otázku odpověděla: "Asi kvůli tobě, jen to nedávám najevo." Tím mě potěšila. A zase měla pravdu, zuřila jsem jak tygr.
Milan mi pomohl v situaci, o které si myslel, že mi není schopen pomoct. :) Zní to podivně. :))

A co jinak... Asi tak...



Král se do toho trochu zapletl, ale rozhodl se, že dá věcem volný průběh...

Myšlenka dne

Dialog před tanečním vystoupením...

"Víš, že tanec je společensky přijatelná forma sexu?"
"Hm, takže když my tančíme sólově, tak to znamená, že jen masturbujeme?"
"Ne, my tančíme ve formaci, takže provozujeme grupáč."
"Mlčte, začínám bejt nadržená..."

Euforie

"Nechal jsem vás den bez dozoru a vy jste začal novou kapitolu, Vaše Veličenstvo!" řekne poněkud rozčarovaně Vévoda.
"Byla to náhoda, Charlesi." odpoví král.
"Litujete toho?" zeptá se Vévoda opatrně.
"Nelituju. Mám jen strach, abych nezačal litovat."
"To chápu. Jste samé překvapení, Veličenstvo. Jak se cítíte?"
"Cítím se jak znovuzrozen." usmívá se král.

...a dveře se pomalu zavřou, aby si Vévoda a král mohli nerušeně popovídat. :)

Chvilka poezie...

Ten král hrál na mandoru...
Ach, co jej napadlo
důvěřovati tvoru,
který má žahadlo...

Když jednou setmělo se
a začal padat sníh,
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých´!

Ta vosa byla podlá.
Ten nevděčný tvor zhrd.
Ta vosa krále bodla
a král měl z toho smrt...

Maminka

V neděli se mi vrací maminka. Jako už definitivně. Já vím, že slovo "definitivně už tu bylo několikrát, ale tentokrát už je to fakt vážně. :))
Určitě jsou mezi vámi ti, kteří neví, odkud se vrací. 9 let pracovala na Ukrajině. Ono se to nezdá, ale je to dost dlouhá doba, i když je to jako včera, když jsem fňukala na letišti a ona mi kladla na srdce, že už jsem dospělá a musím se tak chovat.
Byly doby, kdy mě naprosto děsilo, že by se měla vrátit. Za těch 9 let jsem si zvykla postarat se sama o sebe a její odjezd mi prospěl. V něčem mi možná také neprospěl..
Ale ve stínu událostí jsem ráda, že se vrací. Někdy mě totiž už nebaví být dospělá a ráda bych "pod křídlo" :)) Zřejmě uzrál čas na návrat.
Na druhou stranu to nebude žádná sranda - ona už si na mě také odvykla a hlavně si představte, že opuštíte místo, kde jste se na x let usadili a byli jste tam šťastní. A ještě jste si tam po x letech našli vztah, ve kterém jste spokojeni, což u mé samotářské matky není moc obvyklé. Mám strach, aby nepadla do deprese. Jí totiž většinou tyhle zátěžové situace docházejí kapku opožděně. Když umřela babička, divila jsem se, jak to zvládala, ale po třech měsících jí to náhle došlo. Jak to bude teď to nevím - čeká jí nová práce a tato úžasná země, kde je všechno úplně jinak, než tam. Asi se tomu divíte, ale jí se tam dařilo dobře.
Za těch 9 let jsem stihla hodně věcí - vystudovala jsem dvě školy, našla si práci, ve které jsem vystřídala tři oddělení, přišla o dva psy, měla dva vážné vztahy, přičemž ten první muž mou matku poznal akorát ve chvíli, kdy mu mávala z auta. Mezitím jsem si střihla i pár úletů. Stihla jsem se přestěhovat z dívčího intru do bytu s ňadérkem u stropu a pak do Vršovic. Nechala jsem si ušít 6 Star Wars kostýmů. Můj biologický otec se oženil. Můj nevlastní otec se psychicky zhroutil. Eliška ještě chodila s klukama a pak si našla Invi. Měla jsem pásový opar v obličeji, zničehonic jsem dostala astma - prý se to stává. Lucas natočil Epizody II. a III. Přišla jsem o pár přátel, získala jsem nové - nebo spíš jsem zjistila, kdo je opravdový přítel a kdo je "kam vítr, tam plášť". O některé jsem přišla, pak jsem je zase získala. A některé už zpátky nechci.
Udělala jsem pár věcí, na které jsem pyšná. Udělala jsem pár chyb, na které pyšná nejsem. Jenže když se podívám zpětně, tak si říkám, že vlastně neexistují špatná rozhodnutí, protože v tu danou chvíli se vám zdá vaše rozhodnutí správné. Že to pak třeba nedopadne dobře je jiná věc.
Mnoho lidí můj vztah s matkou nechápe. Nedivím se, na druhou stranu mi vadí, pokud někdo soudí něco, co nikdy nezažil, nebo si to prostě odmítá představit. Matka mě vychovala a vždycky mě podporovala - ano, i materiálně. Nebudu tvrdit, že je nejlepší na světě, tuhle frázi nesnáším, ať už je spojená s čímkoliv nebo s kýmkoliv. Ideální a vzorový rodič neexistuje. Nejde říct, zda vás vychoval špatně, či ne. Jednou mi bylo řečeno, že mě skuteně vychovala špatně a to se mě dotklo. Věc názoru. Hlavně ona bude vždycky stát na mé straně, ať se rozhodnu jakkoliv. I když je samozřejmě pár věcí, za které by mi dala pár facek. :) Uzký vztah s ní mě často dostává do problémů, ale když si někdy čtu o tom, jaké mohou být vlastní matky, tak děkuji Bohu, že jsem se narodila téhle. Je jako moje kamarádka a to je občas docela vopruz, protože si myslí, že bych jí měla všechno říkat a to se mi občas zrovna moc nechce. :)
Je mi 28 a někdy, když jsem jí vděčná za to, co se mnou vydržela, mám tendence položit naivně dětskou otázku: Mami, že tu se mnou budeš pořád?
Asi bych měla vlastní matku dokonale znát, ale ona mě pořád ještě dokáže překvapit. Třeba tím, jak si bezprostředně povídala s mými kolegy v práci. A taky tím, jak reaguje na určité věci. Ještě pořád ji nedokážu odhadnout - to mě na ní baví, je nevyzpytatelná, i když někdy dost nepříjemně. Ano, je divná - má 13 koček. Prý proto, že v dětství toho měla málo, tak teď si kolem sebe hromadí věci - má třeba 17 druhů brýlí a strašně bot. :)
A nebudu tady psát, jak jsem šťastná, že jí mám, protože si myslím, že je to zjevné a já nemám potřebu o tom neustále někoho přesvědčovat.
Na uvítanou jsem jí koupila dárek. Doufám, že bude mít radost. Tak nám držte palce, ať to spolu vydržíme. :))

Vzkazník

... anebo také nějaké úžasné fotky z Tudorovců, záleží na vás.

Vždy po králově boku - Charles Brandon...


...který musí skousnout svou velkou prohru.


Sir Francis Bryan - "Vicar of Hell". Ne, bez jeho upřímnosti to nejde. Nikdy bych neřekla, že tato postava bude mít takový potenciál.


Ladies are conspiring something? Zvláštní, jak držely spolu.


... ještě chvíli to potrvá, ale král se brzy oklepe.


Osudová Anna


První setkání, na které se nezapomíná


Okamžiky, na které se nezapomíná.


"I want her death!"

Music videa

Jelikož si mě někdo vyhmátl na youtube a neustále práská moje videa (to zřejmě ta kreténská česká verze do toho vznesla takový rozruch), tak se s vámi o některé podělím, dokud je nesmažou. Některá už jsou pryč... Pokud jste je tedy ještě neviděli. :)

Star Wars video. Jedno z mých oblíbených. It´s all coming back to me now...


Tohle video mělo asi nejmíň pozitivních ohlasů. Prý špatná hudba, hodila by se spíš nějaká truchlivá... :) Requiem for Jedi Order


Video z doby, kdy jsem neuvěřitelně ulítávala na Tróje a Breďákovi.


I gayové se můžou milovat. Zkrocená hora je prostě super.


No a na ten zbytek, včetně videí z Dawson´s Creek se můžete podívat na mém profilu. Než to smažou. :)

Jane´s Death

Goodbye...

Všichni...

...kdo si myslí, že jsou neomylní, ať zvednou ruku... A ti, kdo jsou bez viny, ať hodí kamenem. Au, to bolelo. Jak ti teď je?

Snít...

Třetí díl 3. série Tudorovců byl hodně emotivní a hlavně to byl jeden velký masakr. Včera jsem se na něj podívala podruhé a pak šla hned spát. Potom se mi zdál poměrně živý sen, ve které jsem žila v 16. století, měla jsem velkou moc, můj kolega z práce se tam také objevil, měl velký klobouk s dlouhým pérem a já se rozhodla, že dám popravit někoho, kdo mě hodně moc štve... Bylo to velmi příjemné. Já jsem se na to dívala a nic to se mnou neudělalo. Všude hodně krve... Ha! A nemyslete si, že ten sen budete psychologicky rozebírat. Freud viděl i za koprovou omáčkou ejakulát, úchyl, a já fakt nejsem skrytý sadista. Přikláním se k teorii, že pokud něco děláte před spaním, nebo na něco intenzivně myslíte celý den, objeví se vám to ve snu.
Ráno jsem se probudila a začala si malovat, jak by to bylo bezva. Představte si, že máte tu moc potrestat každého, kdo vás štve, nebo vám hodně ublížil. A nikdo vám za to neřekne ani slovo, protože vy jste ten svrchovaný vládce, kterému se každý bojí říct křivého slova. Máte dojem, že už to jinak nejde, tak si postavíte vojsko a jdete ten rod, který vám pije krev a ohrožuje vaše postavení klidně povraždit. Vlastně vy ne - vaši pomocníci. Vy si jen žerete z té bohaté tabule vypreparované labutě a můžete si být jisti, že ať uděláte cokoliv, stejně budete nesmrtelní.
Krutosti.
Jenže dneska je na světě tolik hnusu a vy nezmůžete nic. I ta spravedlnost je fakt nejen slepá, ale i krátká.
Pak jsem to začala rozvíjet, tu představu, jak by to vypadalo. Já bych byla ten Henry. Já vím, je to chlap, ale já si sama sebe představím jak chci, hlavně o Henrym si můžete myslet co chcete - můžete ho buď milovat, nebo nenávidět, to se mi líbí.
Milan by byl něco jako Charles Brandon. Loajální a slušný vévoda v zářivé zbroji. Měl by takové divočejší období, kdy by třeba chlastal (třeba, nebo by hrál hazardní hry... nebo měl nějakou fetiš - třeba by sbíral staré řecké sochy stylem, že by je byl schopný i ukrást) a pak by přišel, ukázal mi obraz nějaké ženy a řekl: "Příteli, to je má vyvolená." A na tom obraze by byla dokonalost sama. Divila bych se, jaký umělec stvořil něco takového, ale ona by tak vypadala i ve skutečnosti. Občas by musel splnit nějaký ten nemorální úkol. Třeba někoho zavraždit... Udělal by to, sice ne ochotně, ale on by byl schopen na tom vidět něco hlubšího. Fatálního.
Tarkin by byl typ Francise Bryana. Free a cool, páska přes oko, co klidně přijde k ženě a řekne: "Be my mistress". A ten, co čeká na příležitost někoho odpravit tím nejbrutálnějším způsobem. Nebo třeba něco vypálit. Je bezprostřední a králi říká vždy pravdu, i kdyby byla sebedrsnější.
Eliška by byla něco jako "královna-matka" v upnutém korzetu. Tedy ta, co už nesedí na trůně, ale pořád postává v pozadí, její rady jsou užitečné, ale dokážou pěkně nasrat. Což jí král nedá najevo. Ale bez královny-matky by to asi nevydržel. Když je královna-matka nemocná, král vzlyká v koutku a má o ní strach.
Voden - revolucionář s vidlemi. Chlupatá hruď, tvář ošlehaná od slunce, ruce zhrublé od setí kukuřice, v chalupě tak 12 hladových krků, ale žádný buran - je to skrytý intelektuál, co se pokloní králi, ale pak si z krále udělá takovou prdel, že král to sice pochopí, ale ten sedlák to podá tak dobře, že ho král nemůže pověsit, jen se kysele zasmát, aby zachoval dekórum.
Invi by byla dáma, co by jezdila na koni obkročmo, netoužila se vdát a svým volnomyšlenkářstvím by všechny děsně prudila, ale král jí má rád, protože ho dokáže vždycky pobavit. Ale tato dáma nejen pobuřuje, ale dělá něco, co se nesmí. Třeba rozmnožuje zakázanou literaturu. Cokoliv. Nebo vyznává černou magii.
Kolega Michal by byl bisexuální umělec. Tančil by, zpíval a hrál na housle. A všichni ho strašně mají rádi. I král, protože na jeho dvoře je to jeden z mála světlých bodů, co stojí při něm. V té záplavě tupých hlav, které si myslí, že jsou lepší, protože jsou u dvora. Csss...
A ty jsi Jane. Křehká, milá Jane, co pak bez varování odejde.
Budji je prototyp PR agenta 16. století - Cromwell. A David je prostě kardinál, už jen kvůli těm hadrům. Žádný svatoušek, občas se potěší těmi hmotnými statky, ale jinak je to přece svatý muž. :)

Přidejte se k mému dvoru - vyberte si svoji roli. :))

Pohřeb Davidova mládí

Letos jsme se vydali do Kopřivnice dříve, než v listopadu. David slavil čtyři.. dobře, třicátiny, tak jsme mu s Milanem koupili dvě knihy v angličtině, jednu hodně tučnou a druhou s názvem The Bro Code. Ta druhá mě přesvědčila o tom, že bych se asi měla na jistý seriál podívat. :)
Voden se Supem pro nás přijeli až do Prahy. Zapomněli se ale zmínit, že Voden nemá ani navigaci, ani dálniční známku, takže Milan vyfasoval mapu a jelo se. Sup koupil Davidovi květinu. Pojmenoval ji Růženka a mrcha plná brouků mi seděla půl cesty mezi nohama. Milan se zpočátku bránil, že je intelektuál a že neumí číst v mapách, ale pak navigoval skvěle, ale i tak se cesta protáhla na šest hodin. Voden řízení operlil pár smyky (jeden byl kvůli mému dobru) a značně pomuchlaní jsme dorazili do hor. Voden taky předvedl, že si ze školy neodnesl vůbec nic, protože nepoznal plemeno krav, které jsme po cestě potkali.
Na místo oslavy, na horskou chatu, jsme se plazili pěšky, Voden šel raději po sjezdovce než po asfaltce a my jsme se samozřejmě nachytali a táhli jsme se za ním. Moje průdušky, co dostaly na Sconu zabrat, měly dost, čerstvý smog jim skutečně chyběl.
Nahoře byla spousta jídla. Užrala jsem beránkovi prdel, myslím, že to byl Budji, kdo mu užral hlavu. Pak jsem se začala shánět po výborném závinu damovy sestry. Našli jsme ho s Davidem vzadu v kuchyni a oslavenec neváhal, vzal nějakou obří vidličku a jal se porcovat. Moc mu to nešlo, tak vzal kudlu jak z Psycha a pokračoval. Nebylo to moc estetické, jak pokládal ruku na tu dobrotu, mačkal to mezi prsty a krájel. Zvláštní na tom bylo, že si to pak nepamatoval. Pak začal zabodávat ten nůž vedle mé hlavy do futra a říkat: "fascinuje mě, jak vy z televize máte pevný nervy..." No, moc ne. :))
Milan věnoval Davidovi ještě imperiální kachnu do koupele. Pokud jste ji podráždili na spodní straně, zčervenala. Kachnu umíme dráždit všichni, ale nejlíp asi Voden, protože jemu rovnou zfialověla.
Potkala jsem Davidovu přítelkyni. Poté, co narazila do sloupu a krvácelo jí obočí. Nicméně bylo to poprvé za 28 let, co jsem si popovídala se současnou partnerkou svého expřítele. Kéž by všechny příští dialogy se všemi potencionálními přítelkyněmi mých expartnerů probíhaly takto.
David jezdil v autě po sjezdovce, stejně jako Stařík. Škoda, že je při tom chytla městská policie. :) Ale v Kopřivnici se všichni znají, takže to dopadlo dobře. :) David dostal od Vodena šňupací tabák a konstatoval, že je to jako šňupat kakao. Milan mu nabízel, aby zkusil šňupat štěrk. Richard nepřivezl svoji samíci, zato se přiznal, že se vykašlal na vejšku. To se Davidovi moc nelíbilo a poznamenal, že jeho bratr uvidí, až začne makat u toho lisu.
Já jsem se pak projela na pejskovi. To jsou takové ty atrakce, co jsou tady v Praze mezi paneláky. Vždy jsem po tom toužila, ale styděla se. Tady na mě nikdo nekoukal. S Milanem jsme se ještě pohoupali, i když to byla houpačka, která se situovala mezi nohy.
Vše bylo OK, ale pak někdo rozflákal Budjimu notebook a bylo po srandě.
Odebrali jsme se tedy s Milanem do naší kobky. Ještě nikdy jsem neměla záchod tak daleko od pokoje. Nejdřív jsme váhali, kam si lehnout. Po prohlídce parapetu jsme usoudili, že zvolíme horní lůžko dřevěné palandy. Čas od času jsem začala hystericky ječet "pavouk, pavouk" a Milan za mnou trpělivě chodil a sbíral je. Šel se mnou i na ten x metrů vzdálený záchod, kde kontroloval kabinku.
Chvíli jsme debatovali. Budji byl zkroušen a to i přes to, že je zasnouben s damovou sestrou. Voden měl svou náladu, tak to ode mě opět schytal, jako vždy. :) Blairovi podivná postel vůbec nevadila, vypustil navíc na Vodenovu adresu pár velmi povedených hlášek.
Noc byla dost příšerná. Představte si, že musíte v té tmě lézt z palandy, najít boty a dojít na ten záchod. Budji to vyřešil elegantně. Vymočil se do sprchového koutu, který byl přímo v pokoji. David si myslel, že se v pět ráno sprchuje. Stařík byl zase překvapen jeho nápadem. Upřímně řečeno, ten sprchový kout si zasloužil pomočit, byla to fakt HEGEŠ. :))
Voden po ránu vykřikoval cosi o hovnech a ježkovi. Chvíli to trvalo, než jsem to pochopila, nicméně to fakt stojí za to. :))
S Milanem jsme se shodli, že to bylo fajn. Až na to, že já mám od něčeho poďobaný nohy. No prostě hegeš a ghetto a ještě to slovo, co říkal Budji, ale to si fakt nepamatuju. :))

A na závěr - Sup umí parodovat jak Zděňka Trošku, tak Christiana Balea. :))

Scon 2009

Nezačalo to právě dobře. V pátek mě bolelo v krku a srala jsem se s reportáží o F1. Tragédie. Když jsem dorazila na con, potkala jsem Annaud, které bylo špatně a Davida, který se rozhodl správně... Tedy alespoň dal na mou radu. :) Taky jsem donutila vstát Milana brzy ráno a jsem na to pyšná, musí si totiž zvykat. :)
Přednášku jsem neměla připravenou. Jak řekl Gree, prý už je nemám připravené 5 let a vždycky jedu z patra. Řekla jsem si, že pokud tam bude míň jak 6 lidí, tak přednášet nebudu a bohužel jich přišlo hodně. Já ale o těch kostýmech strašně ráda přednáším, takže rozhodně nebudu vykřikovat, že to byla má poslední přednáška. Nebyla.
Bylo mi docela zle, takže jsem šla domů. Tam jsem s hrůzou zjistila, že se mi přihlásili tři lidi do Cosplaye, i když je přihláška odstavená. Plzeň prohrála se Slavií, to byla další tragédie dne.
V noci jsem měla 38 horečku a rozhodla se rezignovat na úvodní část divadla, protože jsem se fakt necítila. Během chřipkové epidemie kolem mě všichni padali jak mouchy a já nic, teď jsem to vyžrala. Tarkin mě přece jen ukecal, abych se převlékla do kostýmu a absolvovala focení. V Outpostu mají Vadera, vážení přátelé. Ano, je z Pardubic, sice je to ten koupený, ale je to Vader. Každopádně je to Němec, který tu žije, nerozumí česky a vypadá líp s tou helmou, než bez ní.
Nakonec jsem v divadle odehrála i ten začátek, i když jsem si myslela, že umřu. Jako vždycky to na zkouškách vypadalo naprosto tragicky, ale dopadlo to, myslím, dobře. Lidi se smáli hláškám, které nebyly vtipné, další vtipy zanikly a já doufám, že jsme se už všichni poučili.
Při odchodu na mě padla menší deprese. Minulý rok jsi ještě seděl v první řadě, letos si tam nebyl. Kdo mohl tehdy vědět, že se nám životy během pár chvil obrátí vzhůru nohama? Jednou jsi tam a jinde. A Facebook je vážně zlo. Dotazy "kde ho máš" a následné "vy jste se rozešli? A proč to nebylo na Facebooku?" mě ukrutně štvaly. To jsme vás vypekli, co?
Dneska ráno jsem vstala a mám hlas, jak ten frajer z Moulin Rouge, co zpíval Roxanne a z nosu mi tečou niagáry.
Neptejte se, jaký byl con, nevím. Neužila jsem si ho.

1. díl 3. série Tudorovců!

Showtime ukojil mé choutky a vypustil první díl 3. série Enjoy!

BTW - na králově svatbě se opět servírují labutě.

All or nothing!

UPDATE!

5. dubna to přijde! 3. série Tudorovců! Jelikož si tady někdo neprostudoval dějiny :)), tak nebudu spoilerovat, nicméně z trailerů je jasné, že důležitou roli v určitých událostech sehraje Charles Brandon a tak, jak ho štval Boleyn, tak ho bude štvát Cromwell. (A všichni víme, jak dopadne :))

A s tím ošklivým nosem nové představitelky Jane jsem se spletla. Tahle ho má fakt taky dost.... zvláštní. :))



UPDATE: Promo fotka Henryho a Jane. Vidíte ten rozdíl. Zatímco promo fotky s Annou Boleyn byly dost lascivní, tohle je zosobněná něha.




Anne of Cleves - Henryho čtvrtá žena, o které v traileru vykřikuje, že vypadá jak kůň. Neposuzuji, každopádně má nádherný kostým. :)



Promo fotky: Královi muži...



Štastná rodinka... Nicméně, někdo nám tu čeká na příležitost. :) (a photoshop je hnus...)



Jindra ve své typické pozici :)



Dcera Kateřiny, Mary, Annu Boleynovou nenáviděla. A naopak. S Jane jim to bude klapat. Taťka netuší, že dějiny budou jeho roztomilou dceru nazývat "krvavou", protože sice milovala Boha stejně jako maminka, ale poněkud.. fanatičtěji. :)




Charles plní vůli krále, ale radost z toho nemá



Henry si bere Jane (s ošklivym nosem)... Ale všechno špatné se vrací.




Heaven help us all!

... ..a trailer!

And the Winner is...

Když se na internetu objevil seznam výherců Oscarů, o kterém se tvrdilo, že je zaručeně pravý, docela jsem se vyděsila. V něm totiž stálo, že Oscara za kostýmy vyhraje Benjamin Button. Film je to jistě precizní, ale mě nijak extra neuchvátil.

Díkybohu zvítězil můj favorit. Michael O´Connor za Vévodkyni! Hurá!



Za zprávu, která mi přišla ve 4 ráno děkuji Annaud. :)

Labutí píseň

Nedávno jsme s Milanem bavili o tom, která série Tudorovců má lepší konec. Asi jsme jediní dva exoti, kteří si myslí, že druhá. Jistě, sebevražda Wolseyho má něco do sebe, ale v posledním díle druhé série král skoro nic nedělá, narozdíl od jiných epizod. On jen celý díl pozoruje dvě labutě, které plují na jezírku v královské zahradě. Scény se opakují a v závěru, kdy padá hlava Anny Boleynové, vidíme labuť jak mává křídly. Pak už labuť přinesou Henrymu na stůl a on žere jak prase.
Je v tom symbolika. Hirst je totiž génius. Henry poprvé zaregistruje Annu, když má na sobě kostým labutě. A labuť je monogamní stvoření. Celý život má jen jednoho partnera/ku a pokud se tomu druhému něco stane, ten druhý zůstane navždy sám. Král pouto dvou labutí z jezírka prostě zpřetrhá. To je velmi silný závěr.

Škoda, že homo sapiens sapiens není monogamní. Bylo by to fajn potkat někoho a s tím úplně prvním strávit zbytek života, aniž by jsme museli hledat dál a dál. Ale nejsme na to uzpůsobeni.

Ano, rozešli jsme se. Bylo to vzájemné dohodě. Prostě se to stává. Bude to znít jako velký klišé a myslím, že to použil jeden komerční spisovatel ve své povídce, kde napsal: "z našeho života zmizela láska.", nicméně to na nás sedí.
Pořád si říkám, co se stalo s tou velkou láskou, která mě zasáhla před dvěma lety. Chtěli jsme se brát. Ale je to pryč.

Děkuji těm, kterým je to upřímně líto. A vy, co z toho máte radost a já vím, že mezi vámi tací jsou, tak vězte, že i na vás dřív nebo později dojde. To neříkám ze zoufalství, ale proto, protože to tak je.

Tudorovci

Tudorovcům jsem se věnovala už v práci, ale bohužel jsem se nemohla realizovat směrem, jakým jsem chtěla, tzn. "kostýmovým". Ani se neptejte proč, můj text prošel strašně drsnou cenzurou a za ten paskvil se dodnes stydím. Přece jen je to moje vizitka a nikoho nezajímá, že mi do toho někdo zasahoval.
První dva díly mě moc nezaujaly, navíc ten dabing je příšerný. Ale pak jsem tomu poměrně hodně propadla a nyní jsem shlédla obě série a těším se na třetí, která bude myslím v dubnu.
Natočit historický seriál je poměrně riskantní, sama bych nevěřila, že se ujme. Ale stačí, když to pojmete trochu jinak a krále Jindřicha proutníka vyobrazíte jako nevyrovnaného mlaďocha a ne jako to tlusté prasátko, které vidíme na obrazech. Celý seriál stojí a padá na výkonu Jonathana Rhys Meyerse. Můj kolega o něm řekl, že má "jebavý voči". Sice přesně nevím, co tím myslel, ale funguje to bezvadně. :)
Hlavní devizou tohoto seriálu jsou poměrně proměnlivé charaktery. Moreovi jsem zpočátku zobala z ruky a pak začal pan filozof upalovat lidi. Kardinál Wolsey je představen jako záporák a intrikán, na konci však zjišťujete, že to byl jeden z mála inteligentních lidí v králově blízkosti, což zpětně uznává jak král, tak i Anna Boleynová. Ta se ostatně také zpočátku projevuje jako ctižádostivá mrcha (vzpomeňme na Natalii Portman v The Other Boleyn Girl), ale krále miluje a na konci 2. série se snaží svůj úděl přijmout s hrdostí.
Samotný Jindřich vás dokáže chvílemi pěkně vytáčet, ale nikdy to nepřekročí určitou hranici, že byste si řekli, že ho nenávidíte, nebo ho naopak bezmezně milujete. Je to pořád něco mezi tím. Poklona před scénáristy.
Navíc to není žádná telenovela. Je to život. Král Annu skutečně miluje, ale jen co porodí holčičku, už se utěšuje milenkou. Na konci z té mega lásky, která způsobila rozvrat v církvi, nezůstane vůbec nic. Rozhodnutí, která se zpočátku jevila jako správná, jsou náhle špatná. A vy se můžete jen pousmát, když Jindřich Anně říká, že to by musel Londýn utonout v Temži, aby jí přestal milovat. On to samozřejmě myslí vážně a věří tomu. A my už víme, že Anna stejně skončí na popravišti. I v tom tkví půvab celého seriálu.
Trochu problém jsou podivné čachry s obsazením. Půlka postav po 1. sérii kamsi zmizela, ve druhé sérii značně chybí Wolsey v podání Sama O´Neila. Petr O´Toole je sice veličina, ale nezasahuje tolik do děje a navíc se vůbec nesetká s hlavními postavami. Ve třetí sérii navíc bude hrát Jane Seymourovou jiná herečka. Škoda, někde jsem četla, že Jane měla ve skutečnosti velký nos, ta ve druhé sérii ho měla poněkud výraznější, než ta nová. :)



V anotaci jsme měli napsáno, že seriál obsahuje "velké množství sexuálních scén". Řekla bych, že v 1. sérii jich bylo víc a byly otevřenější (zvláště ta závěrečná), ale je možné, že jsem si už v 2. sérii zvykla. Navíc někdo poznamenal, že co se týče sexu, tak na Řím Tudorovci nemají. Tak to už si fakt nedokážu představit. :)

Mrkla jsem na ohlasy na seriál na imdb.com a nestačila jsem se divit, kolik fanoušků i odpůrců Tudorovci mají. Za hlavní zlo považují anti-fanoušci hlavně producenta Hirsta, který by podle nich měl přestat opakovaně znásilňovat historii a vyčítají mu poměrně velké historické nepřesnosti v ději. Tudorovce nazývají "soft-pornem, které se maskuje jako historické drama". Já nemám problém se povznést nad historickými nepřesnostmi, ba naopak, baví mě je vyhledávat a zjišťovat. Pokud s tím má někdo problém, jeho chyba.



Druhým zlem je podle mnohých právě hlavní představitel, který se na Jindřicha vůbec nehodí. Jedním z argumentů je, že není tlustý a zrzavý. Taky prý nehraje dobře. Kateřina vypadá spíš jako jeho matka, ale přitom byl mezi nimi šest let rozdíl. Čímž jsme se opět dostali k historickým nepřesnostem. Je mi celkem jedno, jestli je Jonathan zrzavý, nebo má jebavý voči, ale hraje dobře a námitky o jeho vzhledu jsou irelevantní. Problém nastane, pokud tvůrci zajdou dál a budou chtít ukázat Jindřicha v pozdějším věku.

Ano, kostýmy. Jsou úžasné. Pro všechny tři série část z nich vyráběla Barrandovská studia. Ne však pro hlavní postavy, ale hlavně pro komparz.

Co se týče hlavních postav, tak Tudorovci jsou seriál, který s oblibou recykluje kostýmy z filmů, mini-sérii a seriálů ze stejné nebo z alžbětinské doby. Není jediný, ale co jsem tak prolézala kostýmová fóra, rejpalové našli dost kostýmů, které byly použity v televizních filmech o královně Alžbětě, nebo také v Zamilovaném Shakespearovi. A nejde jen o kostýmy, ale také o šperky. Je to celkem pochopitelné, nicméně po bližším ohledání zjistíte, že to je skutečně stejný kostým, který byl použit jinde, ale naštěstí z mírnými upravami. :) (třeba chybí krajka u rukávů)
Ráda bych vás zaahrnula obšírnějším rozborem, ale zatím jsem toho tolik nenastudovala. Až tam učiním, tak se tu určitě setkáte s nějakými postřehy.


Zajímalo by mě, zda natočí skutečně 6. sérií, podle počtu Jindřichových manželek. Ale to už by právě musel hlavní herec zestárnout a pořádně se vypasit. Nebo můžou scénáristi udělat rázný skok a další série může být o vládě Mary a Alžběty, vždyť se seriál jmenuje tak, jak se jmenuje.
Tudorovce rozhodně doporučuji. A hlavně mě utvrdili v tom, že každému se všechno dobré i to špatné jednou vrátí.

Na závěr vám doporučuji bloopers, tedy zkažené scény z 1. série Tudorovců. Tohle je odkaz na první část, je jich celkem šest a vřele vám je doporučuji shlédnout všechny. Není nad to, když herci oblečení v historických kostýmech najednou řeknou "shit" nebo "fuck", nebo když představitel Morea předvádí, že se mu chce zvracet. :) ZDE